Jak snižuje důchod nízká nemocenská nebo podpora v nezaměstnanosti?
štítky Osobní finance Penze Pojištění čtení na 2 minuty | přečteno 5856×
Měsíční částku starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. Většina žadatelů o starobní důchod byla přitom během svého života nějakou dobu v pracovní neschopnosti nebo na úřadu práce. Jaký vliv na státní důchod mají tyto dávky?
Během pracovní neschopnosti jsou zaměstnanci chráněni. A to i důchodově. V případě pracovní neschopnosti během trvání pracovního poměru se toto období normálně počítá do doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu. Pracovní neschopnost v sedmidenní ochranné lhůtě po skončení zaměstnání se počítá pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Pracovní neschopnost tak zvyšuje dobu pojištění.
Související
Nízká nemocenská nevadí
Při výpočtu důchodu se ze všech rozhodných příjmů vypočítá průměrná důchodová mzda. Nemocenská je nižší než standardní mzda. To platí i pro náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci v období prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Nemocenskou vyplácí místně příslušná OSSZ až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Pro výpočet důchodu to však nevadí. Proč? Toto období se při výpočtu starobního důchodu vyloučí. To zjednodušeně řečeno znamená, že se průměrná důchodová mzda vypočítá z ostatních příjmů. Pracovní neschopnost tak nesnižuje důchod a nižší nemocenská nemá negativní vliv na výši průměrné důchodové mzdy.
Podpora v nezaměstnanosti a důchod
Období evidence na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, se započítává pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění (z 80 %). Současně se toto období počítá jako vyloučená doba pojištění. Krátkodobá nezaměstnanost není z důchodového pohledu problémem. Nižší podpora v nezaměstnanosti nesnižuje průměrnou důchodovou mzdu a doba pojištění se z důvodu evidence na úřadu práce zvyšuje.
Dlouhodobá nezaměstnanost je i důchodový problém
Evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se jako náhradní doba pojištění započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Dlouhodobá nezaměstnanost tak již snižuje státní důchod, protože nestoupá doba pojištění a současně dochází k „rozmělnění“ průměrné důchodové mzdy z důvodu nulového rozhodného příjmu (toto období se již jako vyloučená doba pojištění nepočítá). Během dlouhodobé nezaměstnanosti nenáleží již podpora v nezaměstnanosti a je případně nutné si žádat o sociální dávky a toto období má i negativní vliv na výši státního důchodu.
TIP: Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti
Další články k tématu Druhý příjem a důchod
