Fed má plán, ECB čeká na další čísla
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 225×
Americký Fed a Evropská centrální banka dnes přistupují k měnové politice úplně jinak. Fed má alespoň nějakou představu o tom, kam ekonomika směřuje. ECB si naopak nechává otevřené skoro všechny možnosti a čeká, co ukážou další data.
Warshova sázka na umělou inteligenci
Kevin Warsh staví svoji úvahu na poměrně jednoduché tezi. Umělá inteligence zvýší produktivitu americké ekonomiky. Firmy budou schopné vyrábět více se stejným počtem zaměstnanců, případně stejný objem produkce s nižšími náklady. Část úspor se pak má promítnout do cen.
Související
Vyšší produktivita by tak měla postupně tlumit inflaci a otevřít Fedu prostor ke snížení krátkodobých sazeb. Nejde však o výhled na několik měsíců. Warsh počítá s tím, že skutečný přínos umělé inteligence se projeví až v dalších letech.
Prozatím ale vidíme spíše opačný efekt. Americké společnosti investují obrovské částky do datových center, čipů a energetické infrastruktury. Rostoucí poptávka po čipech, elektřině a stavebních kapacitách tlačí náklady vzhůru. Umělá inteligence tak dnes inflaci spíše podporuje, než aby ji snižovala.
Warsh tedy sází na to, že se současné vysoké investice později přetaví do výrazného růstu produktivity. Jestli se tak skutečně stane, zatím nikdo neví.
Nižší sazby, ale menší bilance
Warsh se zároveň netají odporem k rozsáhlým nákupům dluhopisů ze strany centrální banky. Kvantitativní uvolňování podle něj patří do mimořádných krizí, nikoli do běžné měnové politiky. Fed by proto měl postupně zmenšovat svoji bilanci a méně zasahovat do ceny dlouhodobých dluhopisů.
Na první pohled to může působit jako rozpor. Warsh chce nižší krátkodobé sazby, ale současně menší bilanci Fedu. Ve skutečnosti by taková politika vedla ke strmější výnosové křivce. Krátkodobé sazby by klesaly, zatímco dlouhodobé výnosy by zůstaly výše, protože Fed by už nebyl tak významným kupcem státních dluhopisů.
Pro část dlužníků by to nebyla dobrá zpráva. Bankám by ale takové prostředí vyhovovalo. Peníze si zpravidla půjčují na kratší dobu a úvěry poskytují na dobu delší. Větší rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami tak zvyšuje jejich prostor pro zisk.
Warshova politika tedy má vlastní logiku. Stojí však na předpokladu, že umělá inteligence skutečně přinese velký růst produktivity. Dosavadní data zatím nic takového na úrovni celé americké ekonomiky přesvědčivě neukazují.
ECB bez příběhu
Evropská centrální banka postupuje jinak. Christine Lagardeová opakuje, že každé další rozhodnutí bude záviset na nových datech. Tento přístup má jednu výhodu. ECB se nemusí vázat na žádný předem stanovený směr a může reagovat na ceny energií, mzdy nebo hospodářský růst.
ECB však investorům stále neříká, odkud má evropská inflace v příštích letech přicházet. Z energií, mezd, dražších surovin, nebo rozpočtové politiky států? Jasná odpověď chybí, přestože mzdové tlaky v eurozóně polevují a klasická inflační spirála zatím nehrozí.
Fed může mít svoji teorii chybnou. Alespoň ji však má. ECB místo dlouhodobějšího výhledu nabízí hlavně čekání na další čísla. Další zasedání ECB proběhne tento čtvrtek. Kromě rozhodnutí o sazbách se pravděpodobně znovu dozvíme především to, že banka bude čekat na nová makroekonomická data. Evropě tak nechybí pouze dynamika v oblasti umělé inteligence. Chybí jí také odvážnější představa o tom, jak má vypadat měnová politika v příštích letech.
