Podnikání na „vedlejšák“ důchod většinou nezvyšuje
štítky Osobní finance Penze čtení na 2 minuty | přečteno 220×
Na výši důchodu mají vliv pouze aktivní příjmy (ze zaměstnání nebo podnikání), ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Jak to mají s platbou sociálního pojištění podnikající zaměstnanci? Proč si většinou důchod nezvýší, a když tak, relativně málo?
Ze zaměstnání na pracovní smlouvu se platí sociální pojištění vždy, i ze zkráceného úvazku. Zaměstnanec vykonávající samostatnou výdělečnou činnost je tak pojištěn ve svém zaměstnání, které je jeho hlavní činností. Samostatná výdělečná činnost při zaměstnání je tak vedlejší činností, a to se všemi daňovými důsledky. S ohledem na důchodové nároky je rozhodující situace ohledně placení či neplacení sociálního pojištění.
Související
Do limitu se sociální pojištění neplatí
V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění z podnikání neplatí, když je hrubý zisk do limitu, který se každoročně mění. V přiložené tabulce máme pro názornost uvedeny roční limity pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti v posledních letech. Jedná se o hrubý zisk (tj. příjem ponížený o výdaje). V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit pro neplacení sociálního pojištění pochopitelně poměrně zkracuje.
- Pokud má zaměstnanec přivýdělek z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu a neplatí z podnikání sociální pojištění, tak takový příjem nemá samozřejmě důchodový vliv a měsíční částku starobního důchodu nezvyšuje.
- V praxi má hodně podnikajících zaměstnanců právě zisk do limitu, takže si podnikáním důchod nezvyšují.
| Rok | Roční limit |
|---|---|
| 2026 | 117521 Kč |
| 2025 | 111736 Kč |
| 2024 | 105520 Kč |
| 2023 | 96777 Kč |
| 2022 | 93387 Kč |
Překročení limitu a důchod
Jestliže má podnikající zaměstnanec ze své vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk nad limit a platí sociální pojištění i z podnikání, tak si již svůj starobní důchod zvyšuje. Vliv je však menší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Praktický příklad
Zaměstnanec XY bude mít po celý rok 2026 hrubou mzdu 50000 Kč a k tomu bude mít roční hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve výši 300000 Kč. Vyměřovací základ je u vedlejší činnosti 55 % z hrubého zisku (pro vedlejší činnost neplatí minimální vyměřovací základ stanovený pro hlavní činnost). Roční vyměřovací základ je tak 165000 Kč (300000 Kč × 55 %), přepočteno na každý měsíc to je 13750 Kč (165000 Kč: 12 měsíců).
Pro důchodové účely je na tom pan XY stejně jako zaměstnanec s hrubou mzdou 63750 Kč. Vzhledem k tomu, že současně pracovat a podnikat s relativně vyšším ziskem nelze dlouhodobě (při úspěšném podnikání se ukončuje zaměstnání), tak je důchodový vliv v těchto případech relativně malý. Dlouhodobé podnikání s nižším ziskem při zaměstnání je častější, ale v takovém případě je hrubý zisk často do limitu pro neplacení sociálního pojištění.
Další články k tématu Druhý příjem a důchod
