Zdanění podnikajících invalidních důchodců
štítky Daně Invalidita Penze čtení na 2 minuty | přečteno 175×
Invalidní důchodci mohou pochopitelně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jak zdaňují dosažený zisk? Co je dobré si ohlídat? Vyplatí se vstup do daňového paušálního režimu?
OSVČ, které splňují zákonné podmínky, si mohou své daňové povinnosti plnit formou účasti v dobrovolném měsíčním daňovém paušálním režimu, kdy jednou daňovou platbou platí současně daň z příjmů, sociální pojištění i zdravotní pojištění. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanovena tři pásma paušální daně.
Související
- Před zahájením samostatné výdělečné činnosti je vhodné si vždy provést pečlivou kalkulaci, zdali se vstup do dobrovolného paušálního režimu daňově vyplatí. Většině podnikajících invalidních důchodců se totiž nevyplatí.
- Důvodem je skutečnost, že vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a neplatí pro ně povinnost dodržet minimální vyměřovací základy pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Při nižším zisku je tak vedení daňové evidence nebo uplatnění ročního výdajového paušálu výhodnější volbou.
Limit pro neplacení sociálního pojištění
V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což je i případ právě podnikajících invalidních důchodců, se sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu pro neplacení, který se každoročně mění. Pro celý kalendářní rok 2026 je limitem hrubý zisk do 117521 Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje, s tím je potřeba počítat. Neplacení sociálního pojištění z podnikání v invalidním důchodu však nemá pozitivní vliv na budoucí výpočet starobního důchodu, na to je potřeba nezapomenout.
Sazby přímých daní
Podnikající invalidní důchodci odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu (50 % daňového základu), na sociálním pojištění 29,2 % ze skutečného vyměřovacího základu (55 % daňového základu), pokud není hrubý zisk do limitu pro neplacení sociálního pojištění, a na dani z příjmů 15 % z daňového základu. Vyšší 23% sazbě daně z příjmů za rok 2026 podléhá až daňový základ nad 1762812 Kč. I podnikající invalidní důchodci mají nárok na roční daňovou slevu na poplatníka ve výši 30840 Kč a roční slevu na invaliditu, která činí 2520 Kč u invalidního důchodu prvního a druhého stupně a 5040 Kč u invalidního důchodu třetího stupně.
Praktický příklad
Pan Libor pobírá invalidní důchod prvního stupně a podniká. Za celý rok 2026 bude mít hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) 320000 Kč. Vstup do paušálního režimu by pro něj nebyl výhodný.
- na sociální pojištění zaplatí 51392 Kč (320000 Kč × 55 % × 29,2 %)
- na zdravotním pojištění zaplatí 21600 Kč (320000 Kč × 50 % × 13,5 %)
- na dani z příjmů zaplatí 14640 Kč (320000 Kč × 15 % – 30840 Kč – 2520 Kč)
Celkové přímé daně pana Libora činí 87632 Kč, tj. 27,4 % z hrubého zisku. Výkon samostatné výdělečné činnosti, ze které odvádí sociální pojištění, má pro pana Libora pozitivní vliv na výpočet starobního důchodu, protože si zvyšuje dobu pojištění.
Další články k tématu Invalidní důchod
