Levné peníze skončily. Fed vyslal trhům varování, které pocítí každý
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 121×
Americká centrální banka na svém zasedání potvrdila trend, že levné peníze jsou minulostí. Podle očekávání trhů sazby na americkém dolaru vzrostly o 25 bazických bodů. Fed tak následoval Evropskou centrální banku a banky Jižní Koreje a Nového Zélandu v utahování měnové politiky. Pro trhy je to dlouhodobý šok, protože se tento rok očekávalo, že sazby budou spíš klesat.
Jednomyslné rozhodnutí Fedu
Kevin Warsh vysvětlil, že hlavním důvodem pro zvýšení sazeb bylo přivést znovu inflaci na inflační cíl 2 %. Překvapením bylo, že hlasování bylo jednomyslné. Před zasedáním to tak nevypadalo. Naopak se čekalo vyrovnanější hlasování. To je hlavně velmi špatná zpráva pro Donalda Trumpa, který se ještě před zasedáním nechal slyšet, že by Amerika měla mít nejnižší sazby. Centrální bankéři byli vůči těmto návrhům imunní a sazby se zvýšily o čtvrt procentního bodu na 3,75 až 4 %.
Související
Ale samotné zvýšení sazeb nebylo tím nejdůležitějším. To už měl trh z velké části započítané v cenách. Mnohem důležitější byl výhled Fedu. Šestnáct z osmnácti členů počítá letos minimálně s ještě jedním zvýšením sazeb. Pokud se tento scénář naplní, sazby se dostanou nad 4 %. Najednou tedy nejde jen o jedno kosmetické zvýšení o 25 bazických bodů. Trh musí začít počítat s možností, že jsme na začátku nového cyklu utahování měnové politiky.
Vyšší výnosy tlačí na trhy
Tomu odpovídala i reakce trhu. Americké akcie klesaly. Výnos desetiletého amerického dluhopisu se po krátkém poklesu vrátil nad hranici 5 %. Tak vysoké výnosy totiž vytvářejí tlak prakticky na všechna aktiva. Jednak na akcie, protože investorům nabízejí alternativu v podobě relativně bezpečného výnosu, jednak na zlato, které samo žádný úrok nenese. Čím vyšší jsou reálné výnosy dluhopisů, tím dražší je z pohledu investora držet zlato.
Ale to není vše. Pětiprocentní výnos desetiletého amerického dluhopisu zdražuje cenu peněz v celé ekonomice. Promítá se do hypoték, firemních úvěrů i financování investic. A samozřejmě také do financování samotného amerického státu. Vláda si musí při vydávání nového dluhu a refinancování starých dluhopisů půjčovat za stále vyšší úrok. To postupně zvyšuje náklady na obsluhu dluhu a omezuje prostor politiků pro další zadlužování.
Inflace zůstane déle
Warsh sám ve svém projevu zmínil, že tento tlak na zvyšování sazeb je celosvětový fenomén. A tak se dá předpokládat, že se postupem času projeví i u nás. Z toho plyne jeden jasný závěr. Centrální bankéři nám nepřímo sdělují, že inflace bude trvat delší dobu. I když je to pro nás jistě nepříjemné, dobrou zprávou je, že Warsh opravdu chce po více než pěti letech znovu opravdu vrátit inflaci pod 2 %. Tato procedura bude bolestivá.
