Centrální banky mění kurz. Levnější peníze se odkládají
štítky Investování Měnová politika čtení na 3 minuty | přečteno 264×
Ještě na začátku roku to vypadalo, že nás čeká rok, kdy centrální banky budou své sazby snižovat. Snížení sazeb mělo podpořit hlavně ceny rizikových finančních aktiv, jako jsou technologické akcie nebo třeba kryptoměny. Nyní se však děje pravý opak toho, co se čekalo. Centrální banky svoje sazby zvyšují nebo minimálně jasně dávají najevo, že se k tomuto kroku chystají. Proč došlo k této změně a proč je pro investory riziková?
Ropa mění inflační výhled
Hlavní příčinou není nic jiného než krize v Íránu. Nyní v září stojí opět barel ropy Brent okolo 97 dolarů. Když v březnu poprvé velmi rychle rostly ceny ropy, tak trhy zůstaly víceméně v klidu. Hlavním důvodem bylo, že se čekalo, že celá krize velmi rychle skončí. Trump mluvil o velkém vítězství a o brzkém pádu režimu. To se nestalo. Válka se protáhla a s ní cena ropy zůstala vysoko. Původní memorandum o porozumění dlouho nevydrželo.
Související
Zde se nachází pravá podstata změny ze strany centrálních bank. Růst ceny ropy není krátkodobý efekt, ale naopak ceny jsou vysoké. A to nejenom ropy, ale i zemního plynu. Vliv na fungování reálné ekonomiky má především cena nafty. Pokud je nafta drahá, tak zdražování se prakticky začne propisovat do většiny zboží, které se musí doručit.
Drahá energie však není jediný problém. Ceny hnojiv se výrazně zvedly. To znamená, že příští rok se projeví inflace především v potravinách. A to je velmi citlivá položka hlavně v tom, že se dotýká chudších vrstev obyvatelstva, pro které mizí jakákoliv možnost úspory. Inflace tak bude problémem i v následujícím roce. Samozřejmě pořád jsou faktory, které by situaci dokázaly změnit, jako lepší klimatické podmínky a tím pádem dobrá úroda.
O peníze soupeří státy i technologičtí giganti
To však není všechno. Problém růstu výnosu má další vedlejší příčiny, které nejsou nějak malé. Jednou z nich jsou chronické deficity státních rozpočtů a potřeba půjčovat si další peníze na provoz. Navíc dnes se státy musí vyrovnat s poptávkou po penězích ze strany technologických gigantů, kteří se masivně zadlužují pro budování nových datových center. Cena dlouhodobých peněz roste. Centrální banky tak ztrácejí prostor pro snižování krátkodobých sazeb, protože by tím ještě více rozevřely výnosovou křivku a riskovaly návrat inflačních tlaků.
Každá centrální banka sama za sebe
Co je však oproti předchozímu cyklu jiné, je, že neexistuje jednota. Po covidu a následné inflační vlně prakticky všechny centrální banky následovaly americký Fed. Nyní je situace jiná. Amerika od zvolení Trumpa dává světu jasně najevo, že bude řešit primárně americké problémy. I centrální banky si nyní musí zvyknout, že každá země hraje sama za sebe. Každá centrální banka se bude snažit najít především dobré řešení pro svou zemi v nelehké situaci.
A to činí situaci značně nepřehlednou, protože každá země má jiný práh bolesti, kdy vysoké sazby způsobí problémy. Vysoké sazby jsou především zátěží pro realitní trh a ten má každá země v jiném stadiu investiční bubliny. Ale nejsme svědky jasného příběhu, protože ještě není jasné, jak to vše dopadne. Je tu totiž nejzásadnější otázka, na kterou nemáme odpověď. Jak se zachová centrální banka, až se daná ekonomika dostane do potíží? Provede jako vždy otočku, aby zachránila finanční trhy?
