Dělají centrální banky vážnou chybu?
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 334×
V minulém týdnu zasedaly čtyři velmi vlivné centrální banky: americký Fed, Evropská centrální banka, Bank of Japan a Bank of England. V jednom panovala naprostá shoda: sazby zůstaly beze změny. Žádná z nich se nerozhodla úroky zvýšit. Stejně jednotné bylo i varování, že eskalace napětí na Blízkém východě představuje nové inflační riziko.
Těžká volba
Centrální bankéři jsou v mimořádně obtížné situaci. Zvýšení ani snížení sazeb totiž nevyřeší základní problém: cenu ropy, pohonných hmot a dalších surovin. Nad Hormuzským průlivem měnová politika žádnou moc nemá. Co však centrální banky sledovat musí, je okamžik, kdy se dražší energie začnou propisovat nejen do cen na čerpacích stanicích, ale také do cen služeb, potravin, mezd a inflačních očekávání.
Související
V tu chvíli přichází nejtěžší rozhodnutí. Zvýšení sazeb může pomoci brzdit inflaci, zároveň však dusí ekonomiku, která se už sama musí vyrovnávat se zpomalením způsobeným dražšími energiemi. Bankéřům práci částečně ulehčuje klasická ekonomická logika: vyšší sazby mají větší dopad na inflaci než na samotný ekonomický růst. Pokud tedy chtějí zabránit nové inflační vlně, zvýšení sazeb se nabízí jako nepříjemná, ale možná nutná medicína.
Nebezpečí z prodlení
Problém spočívá v čase. Pokud budou centrální banky otálet příliš dlouho, inflace se může znovu roztočit do spirály, kterou bude velmi těžké zastavit. Právě to ukázala inflační vlna po začátku války na Ukrajině. Dnešní situaci navíc komplikuje skutečnost, že nikdo neví, jak dlouho bude íránská krize trvat. Může skončit zítra, ale také se může táhnout celé měsíce.
Jisté je pouze to, že návrat k normálu by byl i po skončení konfliktu pomalý. Ceny energií se pravděpodobně nevrátí na předkrizové úrovně během několika týdnů, ale spíše v horizontu měsíců, možná i let.
Jak se zachová ČNB?
Česká republika už první varování dostala. Inflace se v dubnu podle očekávání vrátila nad dvouprocentní cíl ČNB, když meziměsíčně vzrostla o 0,5 % a meziročně o 2,5 %. Hlavním důvodem byly dražší energie a pohonné hmoty, jejichž ceny tlačí vzhůru napětí na Blízkém východě. Inflaci zatím brzdí potraviny, které byly meziročně levnější o 1,3 %. Tento efekt však nemusí vydržet dlouho.
Pro ČNB je ještě důležitější vývoj ve službách, kde inflace zrychlila na 4,8 %. To ukazuje, že problém už neleží jen v cenách ropy, ale také v domácí cenové setrvačnosti. Na zítřejším zasedání proto čekáme ponechání sazeb na 3,50 %, ale zároveň jestřábí tón nové prognózy i guvernéra Michla. ČNB sazby zřejmě hned nezvýší, bude však muset dát jasně najevo, že další růst inflace nebude tolerovat.
