Zlato ve slevě. Žlutý kov zažívá strmý pád
štítky Investování Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 1124×
Cena zlata poslední měsíc nezáří. Cenovka žlutého kovu nyní klesla pod 4100 dolarů za jednu trojskou unci. Jde o výrazný propad z letošních maxim, kdy se cena pohybovala na úrovni 5500 dolarů. Zlato se v důsledku tohoto propadu dostalo od začátku roku do záporné výkonnosti a oslabilo o více než 4 %. Stahují se nad žlutým kovem mračna, anebo jde o výhodný čas k nástupu?
Zlatý paradox a výprodej rezerv
Na první pohled je tento pokles ceny zlata paradoxní, protože růst jeho ceny zařízl konflikt mezi Íránem a USA. Paradoxem je to proto, že se v ceně zlata standardně odráží bezpečnostní prémie. Jakmile byl Blízký východ zaplaven raketami, mělo by zlato růst. To se však nestalo. Důvodem této opačné reakce byla skutečnost, že se některé centrální banky rozhodly redukovat své zlaté rezervy, aby stabilizovaly svou měnu a tím i tlumily náraz vysokých cen ropy. Primárně šlo o Turecko a Rusko. Tyto prodeje samy o sobě by však nestačily k tomu, aby se zlato dostalo do silného medvědího trendu, a to navíc během války. Důvod byl jiný.
Související
Přízrak inflace a jestřábí obrat
Zvýšené ceny ropy, ale i zemního plynu, oživily přízrak inflace. Ten se postupně zhmotňuje. Dříve byly trhy silně imunní v tom smyslu, že se počítalo s rychlým ukončením konfliktu a dosažením dohody, což by znamenalo rychlý návrat k normálním cenám komodit. To se však neděje a zdražení ropy se postupně propisuje do dalších odvětví. Inflační očekávání tak rostou. Ta se následně propisují do růstu výnosů dlouhodobých státních dluhopisů.
Centrální banky budou muset zvedat své sazby, zvláště pak, když inflace poroste. Právě tato změna paradigmatu ohledně sazeb totiž sráží cenu zlata. Ještě letos většina analytiků očekávala minimálně jedno nebo dvě snížení úrokových sazeb. Tato očekávání však nebudou naplněna. To je důvod, proč cena zlata klesá. Bude navíc klesat i nadále, pokud centrální banky setrvají ve své jestřábí politice. Znamená to však konec zlata?
Skoro zlatá sázka na jistotu
Zdaleka ne. Musíme si vzpomenout, jaký byl důvod toho, že před lety začala cena zlata růst. Důvodem byla špatná a laxní měnová politika. Státy kvůli svým chronickým deficitům nutily centrální banky k větší monetární expanzi. Zlato, jakožto přirozený uchovatel hodnoty, tak mohlo růst. Až válka skončí, ocitneme se v podobné situaci jako před lety, avšak s tím rozdílem, že státní deficity budou ještě hlubší, protože se státy budou muset vyrovnat s válečnými následky. Tlak na centrální banky znovu vzroste. Zlato tak čeká opět zdárná budoucnost.
Problematické samozřejmě zůstává načasování. Těžko lze odhadnout, jak dlouho vydrží centrálním bankám jejich jestřábí přesvědčení. Osobně se domnívám, že jde o záležitost pouze několika kvartálů. K investicím do zlata je potřeba přistupovat jako k pojistce svého jmění, nikoliv jako ke spekulaci. Kdo se chce nyní výhodně pojistit proti finančním turbulencím, má ideální příležitost, protože cena tohoto pojištění klesá.
