Zlato v pasti silného dolaru. Proč strach z války už na trzích nestačí?
štítek Investování čtení na 2 minuty | přečteno 224×
Od začátku konfliktu v Íránu, tedy od 28. února, cena zlata výrazně poklesla. Zlato neudrželo ani psychologickou hranici 5000 dolarů za trojskou unci. To je překvapující, protože cena zlata by měla standardně růst. V ceně žlutého kovu je totiž započítána bezpečnostní prémie. Když roste nebezpečí ve světě, roste i cena zlata. A to platí i v případě inflace. Pokud existuje nebezpečí, že inflace poroste, lidé chtějí ochránit své úspory nákupem žlutého kovu.
Geopolitické reálie a petromonarchie
Vývoj na trhu se zlatem je tak skutečně překvapující. Konflikt v Íránu je složitý a kdykoliv se může znovu rozhořet a zapojit do celého dění celý region. To je velmi důležité, protože íránští sousedé jsou bohaté petromonarchie, které by v případě konfliktu nebo následné obnovy infrastruktury využily své obrovské zásoby, a to především zlaté a dolarové rezervy.
Související
Silný dolar jako zátěž pro ostatní měny
Nejviditelnějším dopadem, který se dotýká celého světa včetně nás, je nárůst ceny ropy. Tentokrát je však tento nárůst doprovázen dalším, pro nás negativním fenoménem. Během konfliktu překvapivě posílil americký dolar. Šlo však jen o částečné překvapení v tom smyslu, že americký dolar byl v těžkých časech vždy považován za jistotu. Zdraví amerického dolaru je nyní sice podloženo velkým dluhem, ale investoři mu i přesto dali důvěru.
Proč? Protože Amerika jakožto velký exportér ropy a zkapalněného zemního plynu bude z této krize velmi profitovat. Naopak alternativy k dolaru, jako euro nebo japonský jen, budou pod tlakem, protože se jejich ekonomiky budou muset vypořádat s velkým zdražením energií. Tento dvojitý efekt tak prohloubil krizi v mnoha rozvinutých zemích, které musely bojovat na dvou frontách, a to jak se zdražující ropou, tak se svou oslabující měnou.
Turecký výprodej a nová realita trhu
Nejviditelnějším příkladem bylo Turecko. Turecká centrální banka po eskalaci íránského konfliktu prodala a přeswapovala zhruba 58 až 60 tun zlata, aby získala likviditu a stabilizovala liru. V důsledku toho se na trhu objevilo velké množství volného zlata, které i přes silnou poptávku v časech krize tuto poptávku bohatě převýšilo. A díky tomu cena zlata klesala dál.
Toto chování se i nadále projevuje na vývoji ceny zlata. Zlato se tak chová pořád inverzně. Tedy když se situace zklidní, jeho cena stoupá, protože již nehrozí riziko, že by centrální banky musely prodávat zlato pro stabilizaci svých deviz. I tak ale pomalu stoupá. Můžeme se klidně dočkat toho, že jakmile se potvrdí ukončení konfliktu v Íránu, zlato se vrátí nad úroveň 5000 dolarů za unci z důvodu inflačních očekávání. Tato epizoda jen potvrzuje, že v dnešním světě již zlato nereaguje pouze na strach z války, ale především na to, kdo bude nucen v krizi prodávat, kdo na ní vydělá a v jaké měně se nakonec zaplatí účet za celý konflikt.
