Když padá japonský jen, Wall Street se může otřást v základech
štítek Investování čtení na 3 minuty | přečteno 264×
Princip finančních krizí je často stejný. Nepřicházejí ze směru, který všichni sledují, ale z místa, kde je čeká jen málokdo. Dnes se investoři soustředí hlavně na inflaci, cenu ropy ovlivněnou napětím kolem Íránu a na otázku, zda nepraská investiční bublina spojená s umělou inteligencí. Na trzích je však ještě jedno riziko, které zůstává poněkud stranou pozornosti. Tímto rizikem je japonský jen.
Nenápadný pád japonské měny
Čtenář nemusí být expertem na finanční trhy, aby si všiml, že japonská měna výrazně oslabila. Stačí projít kolem běžné směnárny. U japonského jenu dnes často svítí kurz kolem 13 korun za 100 jenů. To je obrovská změna. Ještě před několika lety jsme byli zvyklí, že kurz jenu vůči koruně začínal dvojkou. Jinými slovy, za 100 jenů se běžně platilo přes 20 korun.
Související
Za posledních pět let tak japonský jen vůči české koruně ztratil zhruba třetinu své hodnoty. Pro české turisty to má na první pohled příjemný důsledek, jelikož se Japonsko stalo levnější a dostupnější destinací. Za českou korunu si dnes turista v Japonsku koupí výrazně více než dříve. Cesta do Japonska tak najednou nepůsobí tak draze jako v minulosti.
Rozevírání úrokových nůžek
Slabý jen však není pouze dobrou zprávou pro cestovatele, je to také příznak hlubšího problému japonské ekonomiky. Důvodem oslabení japonského jenu samozřejmě není skutečnost, že by česká ekonomika náhle výrazně posílila vůči té japonské. Hlavní příčina leží jinde. Japonský jen dlouhodobě oslabuje především vůči americkému dolaru, proti němuž se dostal na nejslabší úrovně za několik posledních desetiletí. A protože se pohyb světových měn často odvíjí právě od dolaru, promítá se slabost jenu i do kurzu vůči české koruně.
Za tímto vývojem stojí hned několik faktorů. Japonsko má za sebou dlouhé období nulových a záporných úrokových sazeb. Tamní ekonomika si zvykla na velmi levné peníze a centrální banka dlouho váhala se zvyšováním sazeb, přestože jiné velké centrální banky je již zvedaly. Rozdíl mezi americkými a japonskými úrokovými sazbami se tak výrazně rozevřel, pročež bylo pro investory výhodnější držet dolary než jeny.
Z lokálního problému globální hrozba
Japonská vláda proto čas od času přistupuje k měnovým intervencím. V praxi to znamená, že prodává dolary a nakupuje jeny, aby domácí měnu podpořila. Tyto zásahy mají ovšem omezený účinek. Jen po intervenci obvykle krátkodobě posílí, ale pokud se nezmění základní příčina problému, tlak na jeho oslabení se po čase vrací.
A právě zde se z lokálního japonského problému může stát problém globální. Japonsko totiž patří mezi největší zahraniční držitele amerických státních dluhopisů. Pokud by bylo nuceno bránit jen opakovaně a ve velkém rozsahu, mohlo by prodávat část svých dolarových aktiv. To by následně mohlo vytvořit tlak na americký dluhopisový trh a vytlačit výnosy směrem vzhůru. Pro akciové trhy by to nepředstavovalo dobrou zprávu. Vyšší výnosy amerických dluhopisů obvykle zhoršují prostředí pro akcie, a to zejména pro drahé technologické tituly. Právě ty dnes stojí na vysokých očekáváních spojených s umělou inteligencí. Pokud by se k obavám z inflace, rostoucí ceny ropy a vysokých valuací přidal ještě tlak na americké dluhopisy kvůli slabému jenu, nálada investorů by se mohla velmi rychle změnit.
