Dohoda o ukončení pracovního poměru a odstupné

štítek Zaměstnání čtení na 2 minuty

Nárok na odstupné vzniká i v případě ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V písemné dohodě by měl být uveden důvod ukončení pracovního poměru.

foto: pixabay.com, ilustrační fotografie

Ukončení pracovní dohodou vzájemnou dohodou je elegantní způsob ukončení pracovního poměru. Vzájemnou dohodou je možné pracovní poměr ukončit velmi rychle, nemusí být dodržena výpovědní lhůta. I při ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou však má při splnění zákonných podmínek zaměstnanec nárok na odstupné. Výše odstupného je přitom stejná jako v případě obdržení výpovědi od zaměstnavatele, vypočítává se tedy standardním způsobem a nedochází k žádnému krácení.

Uvedení důvodu

V písemné dohodě o ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou by však měl být uveden jako důvod skončení pracovního poměru jeden z důvodů zakládajících nárok na odstupné. Těmito důvody jsou: rušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nadbytečnost zaměstnance nebo nemožnost práce z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání. V případě, že by nebyl v písemné dohodě o ukončení pracovního poměru uveden skutečný důvod skončení pracovního poměru, potom by se v případě nevyplacení odstupného zaměstnavatelem, dostal zaměstnanec do důkazní nouze v případě prokazování nároku na odstupné soudní cestou.

Ušetří se na mzdě během výpovědní doby

V praxi dochází k situaci, že firma potřebuje propustit některé zaměstnance. Protože je vedení s prací všech zaměstnanců spokojeno, tak je propouštění zaměstnanců velmi nepříjemnou a náročnou činností. Někteří zaměstnanci v předdůchodovém věku tuto situaci firemnímu vedení usnadní, když navrhnou ukončení pracovního poměru dohodou s tím, že budou mít nárok na odstupné. Pro zaměstnavatele je tento postup finančně výhodnější než podání klasické výpovědi. V případě rychlého ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou se ušetří finanční prostředky za dvouměsíční mzdu, kterou by při podání klasické výpovědi musel zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit během výpovědní lhůty.

S dohodou musí souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel

Zatímco podání výpovědi je jednostranných právním úkonem, tak s uzavřenou dohodou o ukončení pracovního poměru musí souhlasit zaměstnavatel i zaměstnanec. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, potom končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohodou je tedy možné pracovní poměr ukončit ihned. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být vždy písemná a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

Petr Gola

Další články k tématu Kdy náleží odstupné?

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí