Proč je důležitá vyloučená doba pojištění?
štítky Penze Právo přečtete do minuty
Bez využití vyloučených dob pojištění by byla průměrná hrubá mzda za odpracované roky nižší, protože by se rozpočítala i za dny, kdy neplynul žádný příjem a přitom se jedná o legislativou chráněné období.
Při výpočtu starobního důchodu se jednotlivé roční vyměřovací základy sečtou a následně vydělí počtem dní v daném období. Při výpočtu starobního důchodu se tedy sečtené a přepočtené roční vyměřovací základy vydělí v ideálním případě číslem 13514, což je počet dní v letech 1986 až 2022 a následně vynásobí číslem 30,4167, což je průměrný počet dní v měsíci. Tímto způsobem se vypočítá průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě.
Související
Případě čerpání některé náhradní doby pojištění, např. nemocenských dávek, však neplyne po danou dobu příjem, ze kterého by se odvádělo sociální pojištění. Toto období je tedy nutné vyloučit, aby nedošlo k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu. Vyloučené dny pojištění za hodnocené roky 1986 až 2022 se odečtou od čísla 13514. Tímto způsobem se zajistí, aby se starobní důchod nekrátil z důvodu čerpání některé z náhradních dob pojištění. Mezi vyloučené dny pojištění se hodnotí právě náhradní doby pojištění.
Vyloučené doby pojištění jsou pozitivní
Započítání vyloučených dob pojištění je tedy při výpočtu starobního důchodu důležité, aby se nesnížil celkový osobní vyměřovací základ, ze kterého se následně počítá starobní důchod. Vyloučenými dobami pojištění jsou nejenom náhradní doby pojištění (např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu), ale i např. právě zmíněné nemocenské dávky, které se v praxi hodnotí jako vyloučená doba pojištění poměrně často.
Praktický příklad
Panu Lubošovi nebyly při výpočtu starobního důchodu zohledněny vyloučené doby pojištění v rozsahu 100 dní, jeho osobní vyměřovací základ činí 35263 Kč. Pokud by těchto 100 vyloučeních dní bylo správně zohledněno, tak by jeho osobní vyměřovací základ byl 35526 Kč.
Další články k tématu Důchodový slovníček
