Podnikání při zaměstnání a záloha na DPFO
štítek Daně přečtete do minuty
Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností většinou zálohy na dani z příjmu fyzických osob neplatí. Kterým podnikajícím zaměstnancům však vzniká povinnost platit zálohy na dani z příjmu?
Zaměstnanci mající příjmy ze samostatné výdělečné činnosti mají dílčí základy daně dle § 6 a § 7 zákona o dani z příjmu a dle § 38a, odstavce 5 neplatí zálohy na dani z příjmu, pokud dílčí základ daně dle § 6 je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně.
Související
Praktický příklad
Pan Michal vykonával po celý rok 2021 samostatnou výdělečnou činnost a přivydělával si současně podnikáním. Dílčí základ daně ze závislé činnosti byl za rok 2021 přitom pětkrát vyšší než dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti. Pan Michal nebude muset ani po odevzdání daňového přiznání platit zálohy na dani z příjmu fyzických osob.
Každý měsíc mu však bude jeho zaměstnavatelem odvedena z jeho hrubé mzdy záloha na dani z příjmu fyzických osob. Tuto zálohovou daň uvede do daňového přiznání za rok 2022 a její přesnou částku zjistí z potvrzení o zdanitelných příjmech, které mu vystaví jeho zaměstnavatel.
Podnikání jako hlavní zdroj příjmů
Někteří podnikající zaměstnanci však mají vyšší dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti než ze závislé činnosti.
Když je dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 %, potom se platí zálohy vypočtené z celkové daňové povinnosti, přičemž výše a četnost záloh závisí standardně na celkovém daňovém základu (při daňové povinnosti vyšší než 30 tisíc a nižší než 150 tisíc se platí dvě daňové zálohy během roku ve výši 40 % z vypočtené daňové povinnosti).
V případě, že dílčí základ daně ze závislé činnosti je vyšší než 15 % a nižší než 50 % celkového daňového základu, tak se platí daňové zálohy v poloviční výši.
Další články k tématu Nové daňové zálohy
