OSVČ a sociální pojištění

štítek Pojištění přečtete do minuty

foto: Unsplash, ilustrační fotografie

Na výpočet sociálního pojištění má vliv, zdali je vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Při výkonu hlavní činnosti musí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Osoby samostatně výdělečně činné platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud je tedy při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nižší než minimální vyměřovací základ, potom se sociální pojištění vypočítá právě z minimálního vyměřovacího základu.

  • Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2021 činí minimální vyměřovací základ 8861 Kč.
  • Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2021 činí minimální roční sociální pojištění 31049 Kč (8861 Kč × 12 měsíců × 29,2 %).

Zvýhodněná vedlejší činnost

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je ročním vyměřovacím základem vždy skutečný vyměřovací základ, nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ. Sazba pojistného je však stejná. V případě, že je roční hrubý zisk (příjem – výdaj) do limitu, tak se sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí. Limitem pro neplacení sociálního pojištění za rok 2021 je částka 85058 Kč.

Praktický příklad

Pan Tomáš vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost při zaměstnání a za rok 2021 bude mít hrubý zisk 600000 Kč. Skutečný vyměřovací základ je tedy 300000 Kč (600000 Kč) a roční sociální pojištění 87600 Kč (300000 Kč × 29,2 %). Na sociálním pojištění zaplatí pan Tomáš stejně, jako by vykonával hlavní činnost. Při vyšším zisku není pro účely placení sociálního pojištění rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností. Finanční výhoda pro vedlejší činnost se vztahuje do minimálního vyměřovacího základu.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí

CMP