Konec levného světa: Od drahé ropy k dražšímu chlebu
štítek Investování čtení na 3 minuty | přečteno 77×
Konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem trvá už více než deset týdnů. Hlavní dopad pro nás Evropany spočívá v zablokování Hormuzského průlivu, čímž se tato tepna světového obchodu ucpala. Kromě bezprostředního vlivu v podobě zvýšených cen pohonných hmot na čerpacích stanicích, na které jsme si již zvykli, nás čekají nepříjemnosti i v jiných odvětvích. Íránská krize však přináší také nové investiční příležitosti.
Drahá ropa a návrat k elektrifikaci
Podle odhadů může výpadek na trhu s ropou dosahovat až 13,7 milionu barelů denně, přičemž deficit by se mohl pohybovat kolem 2,4 milionu barelů denně. Jak uvedl generální ředitel společnosti Shell, svět přišel od začátku konfliktu o více než miliardu barelů ropy.
Související
Aktuální situace není katastrofická hlavně proto, že trh měl před válkou strukturální přebytek a velké strategické zásoby. Ty se nyní využívají. I když pomineme černý scénář, že konflikt potrvá déle, než tyto zásoby vydrží, čeká nás po jeho skončení období dražší ropy. Rezervy se totiž budou muset znovu doplnit.
Drahá ropa opět urychlí přechod k elektromobilitě, která v poslední době mírně stagnovala. Nyní nás může čekat obnovení zájmu o elektrické vozy. To se jistě odrazí v lepších prodejních číslech automobilek, jež mají v tomto sektoru silnou pozici. Obecný efekt však bude ještě větší. Důležité bude vše, co souvisí s elektrifikací. Měď a uran se stanou strategickými komoditami. Během několika let budou lidé i investoři znát aktuální cenu mědi stejně dobře, jako dnes znají cenu ropy.
Zranitelný zkapalněný plyn
Druhým velkým problémem je zemní plyn, obzvláště ten zkapalněný (LNG). Podle odhadů může nabídka klesnout o 20 procent a v letech 2026 až 2030 by mohlo chybět až 120 miliard metrů krychlových plynu.
To je pro Evropu špatná zpráva. Po válce na Ukrajině jsme se naučili nahrazovat ruský plyn právě pomocí LNG. Zkapalněný plyn však není obyčejná komodita. Vyžaduje terminály, tankery, dlouhodobé smlouvy a bezpečné námořní trasy. Když se jedna část tohoto systému zasekne, cena rychle roste.
Drahý plyn bude znamenat dražší elektřinu, nákladnější vytápění a horší podmínky pro evropský průmysl – zvláště pro chemii, hutnictví a výrobu hnojiv. Investičně z toho mohou těžit producenti LNG, provozovatelé terminálů a firmy napojené na energetickou infrastrukturu.
Potravinová inflace v pozadí
Íránská krize se neprojeví jen u cen paliv. Velkým problémem mohou být právě hnojiva. Pokud by cena močoviny, která je důležitá pro výrobu hnojiv, vzrostla až o 70 procent, mohlo by se to postupně promítnout i do cen potravin. Ty by v takovém scénáři mohly zdražit o 15 až 20 procent.
To je velmi nepříjemné. Lidé mohou odložit nákup auta, telefonu nebo dovolené, jídlo však kupovat musí. Právě proto je potravinová inflace politicky mimořádně citlivá. Pokud zdraží hnojiva, zemědělcům vzrostou náklady, které se následně přenesou do cen potravin.
Z investičního pohledu se proto vyplatí sledovat producenty hnojiv, zemědělské podniky a potravinářské společnosti se silnou značkou. Ty mají často lepší schopnost přenést vyšší náklady na zákazníky.
Íránská krize nám tak znovu připomíná, že energie, potraviny a bezpečnost nejsou samozřejmostí. Pro spotřebitele to znamená dražší život, pro politiky těžké rozhodování a pro investory možnost hledat nové vítěze v měnícím se světě.
