Investice do Umělé inteligence: Záchrana nebo past pro ekonomiku?
čtení na 2 minuty | přečteno 836×
Umělá inteligence přináší revoluci, kterou svět ještě nezažil. Mění trhy, pracovní trh i logiku hospodářského růstu. Zatímco jedni ji vidí jako novou páku ekonomického zázraku, druzí varují před přetížením systémů, které na ni nejsou připravené. Vzniká tak zásadní otázka: může být AI motorem prosperity, nebo se z ní stane ekonomická past, která podkope stabilitu, již měla posílit?
Umělá inteligence přepisuje zažitá ekonomická pravidla
Tradičně byla ekonomika USA tažena spotřebitelem. Obecně platilo, že když rostla kupní síla obyvatel, rostla spotřeba a s ní i HDP. Umělá inteligence však toto dlouholeté pravidlo přepsala. Americká ekonomika nyní roste hlavně díky obrovským investicím do umělé inteligence. Na první pohled se zdá, že je to jen výhodné. Ekonomika tažená investicemi do technologie budoucnosti je na tom mnohem lépe než ekonomika fungující na spotřebě. Donald Trump dokonce povýšil tyto pokročilé technologie na státní zájem. Trumpova administrativa zašla tak daleko, že nakoupila značnou část akcií společnosti Intel, která má být klíčová v budování infrastruktury umělé inteligence. Z tohoto úhlu pohledu dávají masivní investice do umělé inteligence smysl, ale mají i odvrácenou tvář.
Související
Negativní dopady této změny
Dříve platilo, že investice do inovací přinesou zemi nová pracovní místa. U umělé inteligence to však nebude platit. Umělá inteligence naopak spoustě lidí práci vezme. Navíc se ukazuje, že vytvořená místa v sektoru umělé inteligence požadují velké technické kompetence. Jinak řečeno, umělá inteligence sice přinese nová zaměstnání, ale ta se budou jen těžko obsazovat lidmi, kterým práci vzala. Typicky můžeme uvést příklad administrativního pracovníka nebo například obsluhy call centra. Tito lidé budou s největší pravděpodobností brzy nahrazeni umělou inteligencí. Propuštění pracovníci však nemohou nastoupit na místa, která vyžadují velké technické kompetence.
Druhý velký negativní dopad, který v USA již teď pociťují, je zdražování elektrické energie. Velká datová centra zvyšují poptávku po elektrické energii takovým tempem, že výstavba nových zdrojů nedokáže tuto poptávku uspokojit. Ceny elektrické energie tedy rostou. Na některých nejvíce postižených místech v USA dokonce vzrostly o více než 20 %. Zdražení elektrické energie je značně proinflační. Elektrická energie bude v příštích desetiletích stále velmi zajímavou komoditou.
