Nová dluhová krize na obzoru v zemi vycházejícího slunce
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 1960×
Japonský státní dluh dosahuje astronomických 237 % HDP, uvádí tamní statistický úřad. Tento dluh byl dlouho ospravedlňován tím, že hlavními věřiteli jsou japonští občané a centrální banka, díky čemuž je zahraniční zadlužení relativně nízké. Tato výmluva však již neobstojí, neboť rostoucí tlak globální inflace a domácí ekonomické slabosti činí dluh neudržitelným problémem.
Horší než Řecko?
Japonský premiér Šigeru Išiba minulý týden prohlásil, že země je v „extrémně špatné situaci, horší než Řecko“, citoval jej server Bloomberg News. Veřejné přiznání takových problémů je v Japonsku, kde je zachování tváře klíčové, neobvyklé a signalizuje závažnost situace. Japonsko se ocitlo v pasti, před níž kritici jeho kolosálního zadlužení varovali, zatímco zastánci tvrdili, že nikdy nenastane. Kombinace vysokého dluhu, rostoucí inflace a stagnující ekonomiky staví zemi před dilema, které se zdá být neřešitelné.
Související
Marný boj s inflací
Po pandemii COVID-19 se globálně zrychlil růst cen, což donutilo centrální banky zvyšovat úrokové sazby, aby inflaci zkrotily. Japonsko si však kvůli svému obrovskému dluhu nemohlo dovolit razantní zvyšování sazeb jako jiné země. V březnu 2024 opustilo záporné úrokové sazby, ale za více než rok přísné měnové politiky dosáhlo pouze 0,5 %. I tento opatrný krok však přitížil rozpočtu, neboť vyšší úroky zvyšují náklady na obsluhu dluhu, který už nyní pohlcuje téměř čtvrtinu vládních výdajů. Navíc slabý jen, oslabený o 15 % vůči dolaru za poslední rok, zvyšuje ceny dovozu a tlačí inflaci vzhůru. I tyto nízké sazby tlačí na ekonomiku, která se potýká s klesající domácí poptávkou a rostoucími životními náklady.
Japonsko ve stagflaci?
Japonské úřady hlásí dubnovou inflaci na úrovni 3,6 %, což je pro zemi zvyklou na deflační tlaky nový problém. Za normálních okolností by centrální banka sazby zvýšila, ale kvůli vysokému dluhu a poklesu HDP o 0,2 % v prvním čtvrtletí 2025 to není možné. Situaci zhoršují vysoká americká cla na automobily, která ohrožují japonský export, klíčový pro strojírenskou ekonomiku.
Pokračující 25% cla zavedená administrativou Donalda Trumpa mohou vést k výraznému snížení vývozu aut, což by dále prohloubilo pokles HDP. Japonsko tak čelí kombinaci vysoké inflace a stagnující ekonomiky – stagflaci – spolu s obrovským dluhem. Centrální banka je v pasti: nemůže sazby ani zvyšovat, ani snižovat. Tato situace může spustit vlnu problémů s veřejným zadlužením, která by mohla zasáhnout i Evropu, kde některé země rovněž čelí rostoucím dluhům.
