Při výpočtu důchodu se již nehodnotí všechny příjmy
štítky Penze Právo čtení na 2 minuty
Maximální měsíční částka důchodu je od roku 2015 nepřímo zastropována, v minulosti tomu tak nebylo. Co se změnilo?
Jedním ze dvou základních vstupních údajů při výpočtu starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná měsíční hrubá mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Při výpočtu důchodu se však osobní vyměřovací základ redukuje. Redukovaným osobním vyměřovacím základem je výpočtový základ. Od roku 2010 se přitom způsob redukce postupně změnil.
Související
Výpočet v roce 2021
Při výpočtu důchodu v roce 2021 se osobní vyměřovací základ redukuje následovně:
- Do první redukční hranice ve výši 15595 Kč se započítává ze 100 %.
- Ve druhé redukční hranici od 15595 Kč do 141764 Kč se započítává z 26 %. K rozhodným příjmům nad 141764 Kč se již tedy nepřihlíží. V roce 2021 činí maximální vyměřovací základ 48399 Kč. Takto vysoký výpočtový základ má např. občan s průměrnou mzdou za odpracované roky ve výši 150000 Kč i občan s průměrnou mzdou za odpracované roky ve výši 500000 Kč.
Praktický příklad
Pan Ondřej má osobní vyměřovací základ 37400 Kč. Jeho výpočtový základ při výpočtu starobního důchodu v roce 2021 bude tedy 21265 Kč (15595 Kč + 5670 Kč). Z první redukční hranice se počítá 15595 Kč a z druhé redukční hranice 5670 Kč (37400 Kč – 15595 Kč) × 26 %). Při výpočtovém základu 21265 Kč následně závisí měsíční částka starobního důchodu na získané době pojištění, např. při 40 letech by měsíční důchod činil 16309 Kč a při 45 letech 17905 Kč.
Redukce v roce 2010
Např. v roce 2010 se osobní vyměřovací základ redukoval do částky 10500 Kč ze 100 %, od částky 10500 Kč do 27000 Kč z 30 % a z částky nad 27000 Kč z 10 %. Nepřímo tedy nebyl maximální výpočtový základ stanoven až do roku 2014, kdy se pořád hodnotily všechny rozhodné příjmy. V roce 2014 byly ještě čtyři redukční hranice, přičemž ve čtvrté redukční hranici nad 103768 Kč se osobní vyměřovací základ započítával pouze z 3 %.
