Nemoc po skončení zaměstnání
štítky Pojištění Zaměstnání přečtete do minuty
Při splnění zákonných podmínek je možné pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání. Co je nutné splnit?
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti pobírají nejdříve náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem a následně nemocenskou. Náhrada mzdy náleží v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Související
Náhrada mzdy ani nemocenská nenáleží v případě práce nezakládající účast na nemocenském pojištění, tj. např. z práce na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10000 Kč a méně. V případě skončení pracovního poměr vzniká nárok na nemocenskou, když dochází k pracovní neschopnosti v 7denní ochranné lhůtě.
Praktický příklad
Paní Karolína pracovala dva roky pro zaměstnavatele XY na zkrácený úvazek. Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončil paní Karolíně k 31. 12. 2019. Dne 6. 1. 2020 paní Karolína onemocní, protože dochází k pracovní neschopnosti v ochranné 7denní lhůtě, tak jí vznikne nárok na nemocenskou, která však náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy však náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, proto paní Karolíně nebude její zaměstnavatel po skončení zaměstnání náhradu mzdy vyplácet.
Penzisté a ochranná lhůta
Na nemocenskou mají nárok i pracující penzisté, podmínkou opět je, že zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, přičemž penzisté mohou pobírat nemocenskou maximálně po dobu 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, kdy jim skončilo zaměstnání.
Praktický příklad
Penzista Pavel v řádném důchodu tři roky pracoval, a to až do konce roku 2019. Dne 6. 1. 2020 onemocněl. Penzista Pavel již nebude mít nárok na nemocenskou, neboť poživatelé starobního důchodu mohou pobírat nemocenskou pouze za dobu trvání zaměstnání.
Další články k tématu Ochranná lhůta
