Jak vysoké jsou státní dávky u průměrné mzdy?
štítky Pojištění Sociální dávky Zaměstnání čtení na 2 minuty
Při výpočtu všech nemocenských dávek platí, že čím vyšší mzda v rozhodném období, tím vyšší nemocenské dávky. S jak vysokými nemocenskými dávkami může počítat zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu nebo medián mzdy?
Nemocenské dávky (ošetřovné, nemocenská, mateřská) se počítají z dosaženého hrubého příjmu v rozhodném období, kterým je zpravidla posledních 12 kalendářních měsíců. Jednotlivé nemocenské dávky se počítají odlišným způsobem a poskytují se odlišně dlouhou dobu. Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně nemají na nemocenské dávky nárok, neboť z odměny neplatí sociální pojištění.
Související
Nemocenská náleží až od 15. dne nemoci
Ve všech případech je však základním vstupním údajem průměrná hrubá mzda. V přiložené tabulce máme vypočteno ošetřovné za 9 dní, mateřskou za 30 dní a nemocenskou za 30 dní (od 15. dne pracovní neschopnosti) dle legislativy roku 2017 u průměrné mzdy za první čtvrtletí letošního roku ve výši 27 889 Kč a mediánu mzdy ve výši 23 704 Kč. V případě pracovní neschopnosti náleží nemocenská až od 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Náhrada mzdy však náleží až od 4. dne pracovní neschopnosti. Všechny nemocenské dávky vyplácí místně příslušná OSSZ.
Nemocenské dávky u mediánu mzdy
| Hrubá mzda | Ošetřovné (9 dní) | Mateřská (30 dní) | Nemocenská (30 dní, od 15. dne nemoci) |
|---|---|---|---|
| 23 704 Kč | 3 798 Kč | 16 380 Kč | 12 660 Kč |
vlastní výpočet autora
Nemocenské dávky u průměrné mzdy
| Hrubá mzda | Ošetřovné (9 dní)
| Mateřská (30 dní) | Nemocenská (30 dní, od 15. dne nemoci) | ||
|---|---|---|---|
| 27 889 Kč | 4 464 Kč | 19 260 Kč | 14 880 Kč |
vlastní výpočet autora
Důchod se počítá z příjmů od roku 1986
Výše dosahované mzdy ovlivňuje i výši státního důchodu. Starobního důchodu, invalidního důchodu (prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně) i pozůstalostních důchodů (vdovského a sirotčího). Při výpočtu důchodu v roce 2017 se však počítají rozhodné příjmy v letech 1986 až 2016. Pro zohlednění inflace se při výpočtu starobního důchodu dřívější příjmy přepočítávají příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Pro každý rok v letech 1986 až 2016 je tedy odlišný přepočítací koeficient. Z přepočtených příjmů se následně vypočítá průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ).
Další články k tématu Průměrná mzda v ČR
