ČNB jde proti proudu. Češi se levnějších hypoték jen tak nedočkají
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 159×
Zatímco velké centrální banky, jako americký Fed nebo ECB, na svých posledních zasedáních preferovaly zachování úrokových sazeb, naše ČNB se 5. listopadu rozhodla zvýšit sazby o 25 bazických bodů na 4 %. Tento krok byl dopředu očekávaný, i když mnohé překvapilo, že hlasování nebylo jednotné. Pro zvýšení sazeb hlasovali pouze čtyři ze sedmi členů bankovní rady.
Inflace, které se ČNB bojí víc než drahých energií
Hlavním důvodem pro zvýšení sazeb nebyly ani tak samotné vysoké ceny energií, ale snaha zabránit nebezpečí přelévání inflace do dalších sektorů ekonomiky, především do služeb. Paradoxem celé situace je, že ČNB se obává také rychlého růstu mezd. Což by asi většina Čechů uvítala. Problém však spočívá v tom, že pokud se vyšší mzdy promítnou do dalších cen, může se inflace v české ekonomice usadit na delší dobu.
Související
Drahé peníze, drahé politické sliby
Podle očekávání tento krok rozhořčil hlavně premiéra Babiše, a to hned z několika důvodů. Vyšší úrokové sazby totiž mohou znamenat dražší financování jak pro stát, tak pro firmy. Zadlužování se tak dále prodražuje. V případě státního rozpočtu jde opravdu o každou miliardu. Zde je však potřeba připomenout, že cenu státních dluhopisů neurčuje přímo ČNB, ale především finanční trhy.
Dalším bolestivým místem je realitní trh. Vláda v předvolební kampani slibovala levnější hypotéky. To se však neděje. Naopak podle ČBA Hypomonitoru průměrná úroková sazba nově sjednaných hypoték v září vzrostla na 5,1 %.
Proč o ceně hypoték nerozhoduje pouze ČNB
Je však potřeba podtrhnout jednu věc. Výše hypotečních úrokových sazeb není tak přímo závislá na úrokových sazbách ČNB, jak by se mohlo na první pohled zdát. Hlavní roli při stanovování sazeb hypoték s několikaletou fixací hrají úrokové swapy, označované zkratkou IRS.
Zjednodušeně řečeno jde o tržní cenu zajištění úrokové sazby na určité období. Pro české hypotéky jsou důležité především tříleté a pětileté swapy, protože právě na podobnou dobu si většina klientů fixuje úrokovou sazbu. Banky podle těchto tržních sazeb stanovují cenu hypoték, ke které připočítávají své náklady a marži.
Úrokové swapy přitom nereagují pouze na současné rozhodnutí ČNB, ale především na očekávání, jak se budou úrokové sazby vyvíjet v následujících letech. A právě zde je důležitý rozdíl. Pokud finanční trhy očekávají vyšší inflaci, mohou swapy růst, i když ČNB své sazby nemění.
Finanční trhy se politickými sliby neřídí
A tím se dostáváme k jádru celého sporu. Premiér Babiš může kritizovat guvernéra Michla za vysoké sazby a požadovat levnější hypotéky. Jenže pokud budou finanční trhy očekávat návrat vyšší inflace, budou požadovat také vyšší úroky za dlouhodobé půjčování peněz. A to bez ohledu na přání politiků.
Pro zájemce o vlastní bydlení je tak důležitější než samotná repo sazba ČNB vývoj delších tržních úrokových sazeb. Právě ty ukážou, zda se hypotéky v následujících měsících začnou konečně zlevňovat, nebo jestli si na levnější financování bydlení budou muset Češi ještě počkat.
