Kdy nám může dát zaměstnavatel výpověď?
štítky Právo Zaměstnání čtení na 3 minuty
Zatímco zaměstnanec může podat výpověď bez udání důvudu, tak zaměstnavatel musí podat výpověď pouze ze zákonných důvodů. Při podání výpovědi přitom musí být dodržena výpovědní doba a zaměstnanci náleží ve věštině případů odstupné.
Zaměstnavatel však nemůže dát výpověď všem zaměstnancům. V ochranné době nemůže zaměstnanec obdržet výpověď. V ochranné lhůtě jsou např. zaměstnanci na nemocenské, mateřské dovolené či rodičovské dovolené. Dále nemůže výpověď obdržet těhotná zaměstnankyně. Jestliže je výpověď podána před počátkem ochranné lhůty, tak se ochranná doba do výpovědní doby nezapočítává a výpovědní lhůta začne běžet teprve po skončení ochranné doby.
Související
Zákonné důvody výpovědi
Dle § 52 zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pouze z těchto důvodů:
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
b) Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
c) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným.
d) Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci.
e) Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného dlouhodobě zdravotní způsobilost.
f) Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce.
g) Jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
h) Poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.
Nadbytečnost a odstupné
V praxi je nejčastější důvod výpovědi ze strany zaměstnavatele nadbytečnost zaměstnance s dvouměsíční výpovědní dobou. V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné. Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci výpověď dle § 52, písm. a) – c) zákoníku práce v platném znění, tak vzniká zaměstnanci nárok na odstupné. V těchto případech totiž na důvodu výpovědi nenese zaměstnanec vinu. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Jak vysoké je odstupné?
Výše odstupného se liší v závislosti na odpracovaných letech a je upraveno v § 67 zákoníku práce. Zaměstnanci náleží nejméně odstupné ve výši jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než rok, dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracvoní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Jestliže je v kolektivní smlouvě uvedeno vyšší odstupné, tak je vyplaceno vyšší odstupné.
Dohoda a odstupné
I v případě ukončení pracovního poměru dohodou vzniká za určitých podmínek zaměstnanci nárok na odstupné. Jestliže je v písemně vyhotovené dohodě o ukončení pracvoního poměru uveden důvod skončení pracovního poměru § 52 písm. b) – c) zákoníku práce. V některých případech zaměstnavatelé této dohodě vycház vstříc, protože ušetří finanční prostředky za dvouměsíční mzdu, po kterou by byl povinen výplacet během výpovědní doby.
Dojde-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k takové písemné dohodě o skončení pracovního poměru, je dobré si ověřit, zdali je v ní opravdu uveden důvod skončení pracovního poměru. Pokud by tam totiž tento důvod uveden nebyl a zaměstnavatel zaměstnanci odstupné nezaplatil, ocitl by se zaměstnanec v důkazní nouzi při prokazování skutečného důvodu ukončení pracovního poměru.
Výpovědní doba je dvouměsíční
Základní výpovědní doba je dvouměsíční. V některých případech se však může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na delší výpovědní době. Třeba z důvodu ukončení rozdělané práce. Výpovědní doba musí být totiž stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně dva měsíce. To tedy znamená, že je možno sjednat delší výpovědní dobu než dva měsíce, je však přípustné jen sjednání stejné výpovědní doby pro zaměstnavatele i zaměstnance. V praxi však u delší výpovědní doby přichází do úvahy ukončení pracovního poměru dohodou.
Další články k tématu Zaměstnanci a paragrafy
