Nástup do práce a pracovní smlouva

štítky Právo Zaměstnání čtení na 3 minuty

foto: freeimages.com, ilustrační fotografie

Nastoupili jste do zaměstnání a zdá se vám, že pracovní smlouva je příliš stručná? Že nevíte, jaká jsou vaše práva a povinnosti a neznáte svoji měsíční mzdu. Náležitosti pracovní smlouvy jsou upraveny zákoníkem práce. Které údaje jsou povinné a které naopak nemusí být v pracovní smlouvě vůbec uvedeny?

Pracovní smlouva je velmi důležitým dokumentem a je zapotřebí všechny pracovní smlouvy během produktivního života si dobře schovávat. Pro případné soudní spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale taky pro doložení odpracované doby při podání žádosti o důchod. Právě na základě pracovní smlouvy se totiž zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Pracovní smlouva může být stručná

Povinné náležitosti pracovní smlouvy jsou uvedeny v § 34 zákoníku práce. Pracovní smlouva musí obsahovat:

a) Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat.

b) Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene vykonávána.

c) Den nástupu do práce.

Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení pracovní smlouvy je povinen vydat zaměstnanci. Všechny tyto tři náležitosti jsou velmi důležité. Zaměstnavatelé mají zpravidla zájem na co nejobecnějším vymezení výkonu práce a místa práce, aby neměli v případě změně činnosti problém zaměstnanci přidělovat práci.

 

Pracovní smlouvu mezi manžely nelze uzavřít

Zaměstnavatelem může být jak právnická osoba, tak OSVČ. V praxi je však vyloučen pracovněprávní vztah mezi manžely. Manžel jako podnikatel nemůže tedy v praxi uzavřít pracovní smlouvu se svoji manželkou. Jestliže je zaměstnavatelem jeden z manželů jako fyzická osoba, tak nelze pracovní vztah uzavřít. V tomto případě nelze pracovat ani na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. V případě, že jeden z manželů je osobou samostatně výdělečně činnou, tak manžel (manželka) se může na podnikání podílet jako spolupracující osoba. Spolupracující osoba má však stejné povinnosti vůči veřejným institucím (FÚ, zdravotní pojišťovna, OSSZ) jako osoba samostatně výdělečně činná.

Jaké mají zaměstnanci práva?

U stručných jednostránkových pracovních smluv chybí údaje o právech a povinnostech vyplývajících z daného pracovního poměru, často chybí i údaje o mzdě. Přesto musí být všichni zaměstnanci o svých právech a povinnostech od svého zaměstnavatele informováni. Jestliže nejsou tyto informace uvedeny v pracovní smlouvě, tak musí být zaměstnanci být od svého zaměstnavatele o svých právech a povinnostech písemně informování, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Tato informace musí dle § 37 zákoníku práce obsahovat:

  • Jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele (u právnické osoby) nebo adresu zaměstnavatele (u fyzické osoby).
  • Bližší označení druhu a místa výkonu práce.
  • Údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené.
  • Údaj o výpovědních dobách.
  • Údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.
  • Údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnost mzdy, termínu výplaty mzdy nebo platu.
  • Údaj o kolektivních smlouvách.

V praxi bývá u některých údajů, jako je délka dovolené nebo výpovědní lhůty odkaz ze strany zaměstnavatele na kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

Nástup do práce a seznámení s předpisy

Při nástupu do práce musí být každý zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a právními a ostastními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Velmi důležité je věnovat velkou pozornost právě předpisům bezpečnosti. Když dojde k vážnému pracovnímu úrazu, aby nebyl způsoben právě neinformovaností. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

Petr Gola

Další články k tématu Zaměstnanci a paragrafy

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí