Trhy vystavují Francii účet za dluhy a politickou paralýzu
štítky Investování Politika čtení na 3 minuty | přečteno 137×
Výnosy dlouhodobých dluhopisů rostou prakticky po celém světě. Ekonomiky těchto států čeká zatěžkávací zkouška. Doba levných peněz je alespoň na nějaký čas pryč. Ale ne všechny země vstupují do této zkoušky na stejné úrovni. Ty s větším zadlužením, velkým deficitem státních financí a nízkým růstem HDP jsou na tom mnohem hůř. Trhy jsou nemilosrdné v tom, že slabší státy budou platit více.
Francie pod tlakem trhů
V Evropě patří mezi nejslabší články, alespoň podle trhů, Francie. Výnosy francouzských desetiletých státních dluhopisů se nedávno blížily k psychologické hranici 5 %. Za poslední rok tak vzrostly o více než 36 %. A to je pro Francii opravdu velkou zkouškou.
Související
Stačí se podívat na fundamenty. Francouzský veřejný dluh dosahoval na konci roku 2025 již 115,7 % HDP. Podle nejnovějšího odhadu samotného francouzského ministerstva financí by měl letos vzrůst na 119,3 % HDP a v roce 2027 dokonce na 121,7 %. Francie tedy nevstupuje do období vysokých úroků s klesajícím zadlužením. Přesně naopak.
A ještě horší je pohled na deficit. Francouzský veřejný deficit by měl letos dosáhnout přibližně 5,4 % HDP. Přitom ekonomika má podle aktuální vládní prognózy růst jen o 0,5 %. To je kombinace, kterou dluhopisový trh nemá rád: vysoký dluh, stále obrovský rozpočtový schodek a téměř zamrzlá ekonomika.
Politická nestabilita komplikuje reformy
To však není všechno. Možná ještě větším problémem než samotná čísla je politická nestabilita. Její začátek můžeme hledat v červnu 2024, kdy Emmanuel Macron po neúspěchu v evropských volbách rozpustil Národní shromáždění a vypsal předčasné parlamentní volby. Výsledkem však nebyla jasná většina, ale rozdělený parlament, ve kterém není schopen samostatně vládnout prakticky nikdo.
Od té doby Francie přešlapuje na místě. Nejprve padla vláda Michela Barniera a v září 2025 skončil také François Bayrou. Ten si o hlasování poslanců řekl sám, když spojil svůj osud s hlasováním o důvěře kvůli rozpočtovým škrtům.
A právě tady se dostáváme k hlavnímu problému. Rozhádaný parlament dokáže jen velmi obtížně prosadit reformy, které by francouzské veřejné finance skutečně změnily.
Politici přitom stále více hledí k prezidentským volbám, jejichž první kolo se má uskutečnit 18. dubna 2027 a druhé 2. května. Jenže ani prezidentské volby nemusí problém automaticky vyřešit. Současný parlament může zůstat stejně rozdělený a případný nový prezident by musel znovu sáhnout k jeho rozpuštění. Francie by tak mohla mít novou hlavu státu, ale stále stejný problém s vládnutím.
Francii dochází čas
A to je dnes na celé situaci nejpalčivější. Francii chybí čas. Finanční trhy nebudou čekat do dubna nebo května příštího roku, až si Francouzi vyberou nového prezidenta. Chtějí vidět cestu ke stabilizaci veřejných financí už nyní.
Vzniká tak nebezpečné vakuum. Francie je vystavena rostoucím nákladům na obsluhu dluhu právě ve chvíli, kdy její politický systém jen velmi obtížně dokáže reagovat. A čím déle tato situace potrvá, tím větší bude tlak na francouzské dluhopisy.
Není divu, že taková kombinace láká spekulanty. Trh totiž velmi rychle pozná stát, který potřebuje čas právě ve chvíli, kdy mu ho nikdo nechce dát. Je tedy otázkou, kde leží práh bolesti pro ECB, aby začala jednat. Najít přesné číslo je nemožné, ale jen těžko si lze představit, že by Francie vydržela dlouhodobě sazby okolo 7 %.
