Česko má nízkou míru nezaměstnanosti a zvyšuje podporu
štítek Pojištění čtení na 3 minuty | přečteno 2047×
V srpnu letošního roku byla v Česku spolu s Polskem druhá nejnižší míra nezaměstnanosti z členských zemí Evropské unie. Od příštího roku se mohou navíc nezaměstnaní těšit na vyšší podporu v nezaměstnanosti.
V Česku mají občané v evidenci na úřadu práce, kteří získali dobu pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech, nárok na podporu v nezaměstnanosti, která závisí na dosahovaném předchozím rozhodném příjmu.
Související
Krátkodobá nezaměstnanost bude za více peněz
Samotný výpočet podpory v nezaměstnanosti bude v roce 2026 v Česku výhodnější. V prvních dvou měsících (u lidí starších 52 let v prvních třech měsících) bude podpora v nezaměstnanosti činit 80 % místo 65 % rozhodného příjmu, v dalších dvou měsících (u lidí starších 52 let v dalších třech měsících) zůstane ve výši 50 % rozhodného příjmu a v následujících měsících bude činit 40 % místo 45 % rozhodného příjmu.
V Česku je třetí nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU
V srpnu letošního roku byla míra nezaměstnanosti dle Eurostatu za celou Evropskou unii 5,9 %. Česko přitom patří mezi premianty. Za nezaměstnaného se přitom považuje každý občan, který je bez zaměstnání a přitom v uplynulých čtyřech měsících aktivně hledal práci a současně je schopen nastoupit do zaměstnání během dvou týdnů.
- Nejnižší míra nezaměstnanosti v srpnu letošního roku byla totiž ve Slovinsku (2,9 %), na Maltě (2,9 %), v Česku (3,2 %), v Polsku (3,2 %), v Bulharsku (3,6 %), v Německu (3,7 %), v Nizozemí (3,9 %), v Maďarsku (4,3 %), v Chorvatsku (4,6 %), v Irsku (4,7 %), na Kypru (5,1 %) a na Slovensku (5,4 %).
- Nejvyšší míra nezaměstnanosti v srpnu byla ve Španělsku (10,3 %), ve Finsku (9,8 %), ve Švédsku (8,7 %), v Estonsku (8,2 %), v Řecku (8,1 %) a ve Francii (7,5 %).
Jak dlouho se v ČR podpora v nezaměstnanosti pobírá?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká pouze po omezenou dobu. Po vyčerpání tzv. podpůrčí doby se již podpora v nezaměstnanosti nedostává. Při dlouhodobé nezaměstnanosti jsou nezaměstnaní občané již odkázáni pouze na sociální dávky. V roce 2026 budou mít občané do 52 let nárok na podporu v nezaměstnanosti maximálně po dobu pěti měsíců, lidé ve věku 52 let až 57 let potom po dobu maximálně osmi měsíců a lidé starší 57 let budou moci dostávat podporu v nezaměstnanosti již maximálně jedenáct měsíců.
Důležitost evidence na úřadu práce
Vzhledem ke zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících nezaměstnanosti bude evidence na úřadu práce v roce 2026 velmi důležitá i při krátkodobé nezaměstnanosti. Evidovat se na úřadu práce po skončení zaměstnání je finančně přínosné i pro lidi, kteří mají domluven nástup do nového zaměstnání za měsíc či za dva měsíce. A to hned z několika důvodů:
- Náleží podpora v nezaměstnanosti, která je v prvních dvou měsících v roce 2026 poměrně výrazně vyšší než v roce 2025.
- Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát. Naproti tomu osoby bez zdanitelných příjmů, což jsou mimo jiné i nezaměstnaní občané, kteří nejsou současně státními pojištěnci, si musí zdravotní pojištění samy platit. V roce 2026 v částce 3024 Kč měsíčně.
- Evidence na úřadu práce, když náleží podpora v nezaměstnanosti, se započítává do doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu jako náhradní doba pojištění.
Dlouhodobá nezaměstnanost je nepříjemná
Krátkodobou nezaměstnanost, kdy náleží vyšší podpora v nezaměstnanosti a je vyřešen pojistný vtah, je možné chápat jako odrazový můstek pro lepší pracovní kariéru. Při dlouhodobé nezaměstnanosti se však již nové pracovní uplatnění hledá čím dál hůře a životní úroveň citelně klesá. Členské země EU se snaží minimalizovat zejména dlouhodobou nezaměstnanost, která má velmi nepříznivé sociální důsledky.
Pramen: Eurostat – Euro indicators (2. 10. 2025) – Euro area unemployment at 6,3 %
