Povedou cla nutně k vyšší inflaci?

štítek Investování čtení na 2 minuty | přečteno 567×

foto: Canva, ilustrační fotografie

Jednou z klíčových otázek, kterou si kladou investoři i centrální bankéři, je následující: hrozí, že zavedení cel vyvolá druhou inflační vlnu, podobnou té, kterou jsme zažili po pandemii covidu? Na první pohled se může zdát, že inflační vlna je nevyhnutelná, protože americká zahraniční obchodní bilance je dlouhodobě záporná. To znamená, že USA více dovážejí, než vyvážejí. Pokud by na většinu zboží byla uvalena cla, intuitivně lze očekávat růst cen.

Smysl zavedení cel

Náš pohled na tuto problematiku je čistě ekonomický, nikoli politický. Nejde o to, zda je zavedení cel správné či špatné rozhodnutí – je to prostě realita. Důležité je pochopit důvody jejich zavedení. Donald Trump chce pravděpodobně zvýšit příjmy do státní pokladny a podpořit domácí výrobce. Na druhou stranu si uvědomuje, že USA v současnosti nejsou schopny plně nahradit dovozní poptávku vlastní výrobou. Cílem cel je tedy přimět obchodní partnery k jednání. Z toho vyplývají dva klíčové závěry: cla zcela nezmizí, ale pravděpodobně nezůstanou příliš vysoká. Pracovní hypotézou pro investory tak může být aktuální scénář, tedy desetiprocentní cla na veškeré zboží.

Růst cen?

Pokud přijmeme tento pohled, desetiprocentní cla automaticky neznamenají vyšší ceny. Firmy se sice mohou pokusit přenést zvýšené náklady na zákazníky, ale tím riskují ztrátu klientů. Mnohé společnosti se proto mohou rozhodnout absorbovat cla ve svých maržích, pokud jsou tyto marže dostatečně vysoké. Většina firem pravděpodobně zvolí kompromisní přístup a ceny zvýší pouze o několik procentních bodů. Američtí výrobci si nemohou dovolit výrazné zdražování, aby neztratili konkurenční výhodu. Někteří se naopak mohou pokusit ceny snížit, aby posílili svou pozici na trhu. K tomu je třeba připomenout, že mnoho firem se předzásobilo, takže dopad cel nemusí být okamžitý.

Kromě toho můžeme uvést další argument. V letech 2017 až 2019 probíhala obchodní válka mezi USA a Čínou, která však americkou inflaci výrazně nezvýšila. Očekávat v příštích měsících prudký nárůst inflace tedy může být chybou. Úrokové sazby na americkém dolaru zůstávají na restriktivních úrovních, což znamená, že inflace není poháněna uvolněnou měnovou politikou.

Dočkáme se brzy snížení úrokových sazeb?

Většina analytiků v současnosti očekává možné zvýšení inflačních rizik. Přesto může být užitečné zaujmout kontrariánský přístup k investování. Pravděpodobnost druhé inflační vlny, jakou jsme zažili během pandemie, je minimální. Inflace má v současnosti klesající tendenci. Tato tendence se samozřejmě může změnit, například v důsledku prudkého růstu cen ropy. K tomu by však došlo pouze v případě vážného konfliktu na Blízkém východě nebo útoku na Írán. Pokud k těmto scénářům nedojde, americká inflace by mohla nadále klesat. To by mělo jediný důsledek: pod tlakem veřejnosti by americká centrální banka (Fed) mohla být nucena snížit úrokové sazby.

Matěj Široký

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí