Jaké by byly důsledky zrušení dluhu u Evropské centrální banky?
štítky Koronavirus Měnová politika čtení na 2 minuty
O postoji stovky předních světových ekonomů ohledně zadlužení jsme již psali. Různé ankety naznačují, že i většina běžných Evropanů by byla pro zrušení zadlužení států u Evropské centrální banky. To je lidsky velmi pochopitelné. Kdybychom se jakéhokoliv dlužníka zeptali, jestli chce, abychom mu jen tak odpustili jakoukoliv část dluhu, bude určitě souhlasit. Pokud byste však položili otázku, jaké důsledky toto zrušení přinese, většina lidí by pokrčila rameny. Možná, že kdyby znali důsledky, jejich odpověď by byla jiná.
Jak se dá zaplatit státní dluh?
První bezbolestnou možností je ekonomický růst. Pokud poroste celkový HDP země, státní dluh se bude splácet rychleji. To se dařilo především v posledních letech České republice, která měla větší ekonomický růst než západní evropské země a tím pádem se jí dařilo držet státní dluh v únosných mezích. To však neplatí pro nejrozvinutější země, jejichž ekonomika roste velmi málo. Výsledek bude ještě horší pro roky 2020 a 2021, kdy se s výjimkou asijské oblasti všechny ekonomiky zmenšily. Dluhy se budou velmi těžko splácet, protože poklesnou daňové příjmy všech států.
Související
Zvednutí daní, nebo snížení státních výdajů?
Druhou možností, jak splatit dluh, je zvýšit daně. Zde je taktéž problém, jelikož země jako Francie nebo severské státy již před koronavirovou epidemií vysoké daně měly. Od jistého momentu daňové zátěže lidé jednoduše daně platit přestanou, protože se jim nevyplatí podnikat. Zvyšování daní může vést k obdobným vzpourám, jako byly Žluté vesty ve Francii. Třetí možností je snížení státních výdajů neboli politika rozpočtové odpovědnosti. Zde by určitě mohla být cesta, avšak při současném stylu politiky je jen málokterý její činitel ochotný se obětovat a provést nutné škrty na straně výdajů. Rozpočtovou kázeň by zaplatil svým mandátem, avšak dluhy anebo jejich velká část by byla uhrazena.
Co se bude dít, pokud se dluhy nezaplatí?
Rozhodne-li se stát svůj dluh neuhradit, věřitelé už mu znovu půjčovat nebudou. To je pro většinu států problém, protože málo z nich funguje s vyrovnaným rozpočtem. Zrušení dluhu tak bude ve výsledku znamenat, že státy budou muset radikálně omezit své výdaje. Jenomže koho přestat vyplácet? Učitele, zdravotníky, policisty nebo penzisty? Státy budou muset tuto situaci řešit tištěním peněz, což automaticky povede k znehodnocení měny. Situace okolo dluhové krize zůstává vážná a investor by měl hledat alternativy, jak uchránit své úspory v případě, že se státy rozhodnou své dluhy neplatit.
