Daňové přiznání za účelem vrácení daně
štítek Daně čtení na 2 minuty | přečteno 1×
V některých případech nemají zaměstnanci povinnost podávat daňové přiznání, ale podání daňového přiznání se jim vyplatí, neboť dostanou odvedenou srážkovou daň během roku zpět. V praxi se jedná zejména o studenty nebo penzisty pracující na pracovní dohody.
Mnozí studenti či penzisté si během roku 2018 přivydělali na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Když není u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce činí 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti méně než 2 500 Kč, potom je z hrubé odměny odvedena srážková daň z příjmu. Odvedením srážkové daně z příjmu mohou být veškeré daňové povinnosti splněny, při dobrovolném podání daňového přiznání se však v některých případech obdrží srážková daň zpět a je tedy finančně výhodné si daňové přiznání podat, i když to není v těchto případech povinné.
Související
Kdy se obdrží srážková daň zpět?
Nárok na vrácení srážkové daně vznikne daňovým poplatníkům, kteří během roku nevyčerpali v plném rozsahu daňové slevy, na které mají nárok. Daňoví poplatníci uplatňující pouze základní daňovou slevu na poplatníka neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob do ročního základu daně ve výši 165 690 Kč.
Praktický příklad 1)
Penzista Král si k důchodu po celý rok přivydělával pro různé zaměstnavatele na dohodu o provedení práce. Hrubá měsíční odměna u každého zaměstnavatele byla 8 000 Kč. U žádného zaměstnavatele nepodepsal penzista Král prohlášení k dani. Z každé dohody o provedení práce mu byla tedy sražena srážková daň ve výši 1 200 Kč (8 000 Kč × 15 %). Souhrnná hrubá odměna za rok 2018 činí 120 000 Kč (v některých měsících pracoval současně pro dva zaměstnavatele). Celkem mu bylo na srážkové dani odvedeno 18 000 Kč (8 000 Kč × 15 % × 15). Pan Král si podá za rok 2018 daňové přiznání a odvedenou srážkovou daň obdrží v plném rozsahu zpět. Od všech zaměstnavatelů bude potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech.
Praktický příklad 2)
Zaměstnankyně Šťastná pracovala po celý rok 2018 pro zaměstnavatele XY a měla hrubou měsíční mzdu 35 000 Kč. Při výpočtu čisté mzdy uplatňovala pouze základní daňovou slevu na poplatníka. V měsících červenci a srpnu si přivydělala pro zaměstnavatele AB na dohodu o provedení práce, hrubá měsíční odměna byla vždy 10 000 Kč. Celkem bylo paní Šťastné na srážkové dani sraženo 3 000 Kč (10 000 Kč × 2 × 15 %). Paní Šťastná si daňové přiznání podávat nebude, neboť daňovou slevu na poplatníka uplatní v plném rozsahu u zaměstnavatele XY a nevznikl by ji nárok na daňovou vratku. Požádá mzdovou účetní o roční zúčtování daně.
Další články k tématu Daň z příjmu zaměstnanců
