Od mzdy se odvíjí i státní dávky

štítek Pojištění čtení na 2 minuty

foto: freeimages.com, ilustrační fotografie

Výše hrubé mzdy hraje důležitou roli i při výpočtu státních dávek. Výše nemocenské, ošetřovného, mateřské, invalidního důchodu, starobního důchodu nebo podpory v nezaměstnanosti závisí na dosahované mzdě. Čím vyšší mzda, tím vyšší státní dávky.

Pro výpočet nemocenských dávek je zjednodušeně řečeno základním vstupním údajem průměrná hrubá mzda za posledních 12 kalendářních měsíců. Mezi nemocenské dávky patří ošetřovné, mateřská i nemocenská. Výpočtová formule je pro jednotlivé dávky odlišná. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočteny nemocenské dávky u minimální mzdy ve výši 9 200 Kč, dvojnásobku minimální mzdy a trojnásobku minimální mzdy. Veškeré výpočty jsou provedeny dle legislativy roku 2015.

Hrubá mzda Ošetřovné (za 9 dní) Mateřská (za 30 dní) Nemocenská (za 30 dní od 15. dne nemoci)
9 200 Kč 1 476 Kč 6 390 Kč 4 920 Kč
18 400 Kč 2 943 Kč 12 720 Kč 9 810 Kč
27 600 Kč 4 383 Kč 18 900 Kč 14 610 Kč

Ošetřovné lze pobírat nejdéle 9 dní (pouze osamělí rodiče mohou ošetřovné pobírat 16 dní) a nemocenská náleží až od 15. kalendářního dne nemoci (v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy vyplácena zaměstnavatelem).

Jak se počítá podpora v nezaměstnanosti?

Základním vstupním údajem pro výpočet podpory v nezaměstnanosti je průměrný čistý měsíční výdělek z posledního zaměstnání. V prvních dvou měsících činí podpora v nezaměstnanosti 65 % z průměrného čistého výdělku, v dalších dvou měsících 50 % a v následujících měsících 45 %. Občané mladší 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, občané ve věku 50 let až 55 let po dobu 8 měsíců a občané starší 55 let mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti 11 měsíců. Když podá výpověď zaměstnanec, tak náleží podpora v nezaměstnanosti po celou dobu 45 % a v případě obdržení odstupného se výplata podpory v nezaměstnanosti odsouvá.

Důchod ovlivňují příjmy v celém produktivním životě

Výpočet důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. Výpočet důchodu tedy neovlivňují pouze příjmy v posledním roce nebo posledním zaměstnání, ale příjmy za téměř celý produktivní život. Např. při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 se hodnotí hrubé příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2014. Všechny příjmy se přepočítají na měsíční průměrnou částku v současné hodnotě, neboli se vypočte osobní vyměřovací základ. Dřívější příjmy se násobí příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Stejná výpočtová základna je u výpočtu starobního důchodu i výpočtu invalidního důchodu. I výši invalidního důchodu ovlivňují příjmy od roku 1986.

Petr Gola

Další články k tématu Mzdy v ČR

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí

CMP