Jak se liší zdanění zaměstnanců?

štítek Daně čtení na 4 minuty

Přestože je v Česku zavedena 15% rovná sazba daně, tak skutečně odvádí zaměstnanci na dani z příjmu od 0 % po téměř 20 %. Jak se tedy liší zdanění zaměstnanců za rok 2011?

foto: freeimages.com, ilustrační fotografie

Zaměstnanci odvádí během roku ze mzdy u svého zaměstnavatele zálohu na daň z příjmu. Celková daňová povinnost se následně spočítá v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání. Roční zúčtování provádí za zaměstnace jejich zaměstnavatel. Daňové přiznání si podávají zaměstnanci sami. Podmínkám, kdy musí zaměstnanci podat daňové přiznání, se budeme věnovat v dalším díle týdenního tématu „zaměstnanci a daň z příjmu“.

Rozhodující je roční daňová povinnost

Vzhledem k tomu, že v teprve při ročním zúčtování lze základ daně snížit o nezdanitelné položky nebo uplatnit některé slevy na dani, tak je potřeba porovnávat skutečnou daňovou povinnost dle ročního zúčtování nebo daňového přiznání. Během roku se platí totiž pouze zálohy, zaměstnanci tak může po provedení výpočtu za celý rok vzniknout přeplatek na dani z příjmu.

Proč se liší efektivní zdanění od sazby daně?

Efektivní zdanění, kolik tedy skutečně zaměstnanci odvedou na dani z příjmu fyzických osob, v porovnání s jejich hrubou mzdou se liší od 15% rovné sazby daně ze dvou důvodů:

  • Uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 23 640 Kč za rok 2011.
  • Výpočtu daně. Daň z příjmu se totiž počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o odvody zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění placeného za zaměstnance. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance v souhrnu na pojistném 34 % z hrubé mzdy (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění).

Roční příjem do 117 600 Kč = žádná daň z příjmu

Bezdětní zaměstnanci s ročním příjmem do 117 600 Kč neodvedou za rok 2011 na dani z příjmu ničeho.

Výpočet u bezdětného občana

  • Superhrubá mzda: 117 600 Kč × 1,34 = 157 584 Kč (ve skutečnosti se může superhrubá mzda o několik korun lišit, protože během roku se odvody na pojistném zaokrouhlují na celé Kč nahoru). Protože se však při výpočtu daně zaokrouhluje základ daně na celá sta Kč dolů, tak to výpočet daňové povinnosti neovlivní.
  • Zaokrouhlený základ daně = 157 500 Kč
  • Daň z příjmu: 157 500 Kč × 15 % = 23 625 Kč
  • Sleva na poplatníka: 23 640 Kč
  • Daňová povinnost: 0 Kč (23 625 Kč – 23 640 Kč)
  • Efektivní zdanění: 0 %

Daňová povinnost při stropu 1 781 280 Kč

Nejvyšší efektivní zdanění mají zaměstnanci, jejichž roční mzda dosáhne stropu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jestliže totiž zaměstnanec má vyšší mzdu, tak již efektivní zdanění klesá. Ze mzdy nad strop se totiž již neodvádí sociální a zdravotní pojištění. V Česku tak i za rok 2011 dojde k situaci, že zaměstnanci po dosažení stropu opět efektivní zdanění klesá. V ostatních vyspělých zemích světa platí, že čím vyšší příjem, tím vyšší efektivní zdanění. Ve všech západoevropských zemích a vyspělých zemích OECD je zavedeno progresivní zdanění. Občané s vysokými příjmy platí nejvyšší daně.

 Výpočet daně u bezdětného občana

  • Superhrubá mzda: 1 781 280 Kč × 1,34 = 2 386 916 Kč (ve skutečnosti se může superhrubá mzda o několik korun lišit, protože během roku se odvody na pojistném zaokrouhlují na celé Kč nahoru). Protože se však při výpočtu daně zaokrouhluje základ daně na celá sta Kč dolů, tak to výpočet daňové povinnosti neovlivní.
  • Zaokrouhlený základ daně = 2 386 900 Kč
  • Daň z příjmu: 2 386 900 Kč × 15 % = 358 035 Kč
  • Sleva na poplatníka: 23 640 Kč
  • Daňová povinnost: 334 395 Kč (358 035 Kč – 23 640 Kč)
  • Efektivní zdanění: 18,8 % (334 395 Kč: 1 781 280 Kč)

Efektivní zdanění u jednotlivých příjmů (za rok 2011, u bezdětných zaměstnanců)

Roční příjem Daň z příjmu Efektivní zdanění
117 600 Kč 0 Kč 0 %
200 000 Kč 16 560 Kč 8,3 %
300 000 Kč 36 660 Kč 12,2 %
400 000 Kč 56 760 Kč 14,2 %
500 000 Kč 76 860 Kč 15,4 %
750 000 Kč 127 110 Kč 17 %
1 000 000 Kč 177 360 Kč 17,7 %
1 781 280 Kč 334 395 Kč 18,8 %

vlastní výpočty autora

Nerozhoduje pouze sazba daně

Efektivní zdanění však závisí i na položkách snižujících základ daně a uplatněných slevách na dani z příjmu. Např. zaměstnanci uplatňující daňové zvýhodnění na vyživované děti mají daňovou povinnost nižší. Za celý rok totiž činí daňové zvýhodnění na jedno dítě 11 604 Kč. Položkám snižující základ daně nebo slevám na dani se budeme ještě věnovat.

Petr Gola

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí