Kdy daňově ušetří manželé při příjmech z nájmu?

štítky Daně Osobní finance čtení na 2 minuty | přečteno 193×

foto: Canva, ilustrační fotografie

Správnou volbou, kdo zdaní příjem z nájmu z nemovitosti ve společném jmění manželů, mohou manželé daňově významně ušetřit. Kdy není jedno, kdo příjem z nájmu zdaní? Kolik mohou manželé takto daňově ušetřit?

Reklama

Reklama text pokračuje pod reklamou

Dle § 9 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. je příjem z nájmu, pokud se jedná o příjem z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, nebo příjem z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu. Dle druhého odstavce přitom platí, že příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují pouze u jednoho z nich. Výběrem, který z manželů bude příjem zdaňovat, lze docílit zajímavé úspory na dani z příjmů. Sociální a zdravotní pojištění se z příjmu z nájmu neplatí.

Ve kterých případech je to jedno, kdo bude zdaňovat?

Jestliže oba manželé mají vlastní aktivní příjmy ze závislé činnosti, nebo samostatné výdělečné činnosti dostatečně vysoké a v plném rozsahu využívají všechny daňové slevy a daňové odpočty, na které mají nárok, a přitom veškerý jejich souhrnný daňový základ podléhá pouze 15% sazbě daně z příjmů, potom je s ohledem na celkovou rodinnou částku daně z příjmů jedno, kdo z nich bude příjem z nájmu zdaňovat. Celková rodinná daň z příjmů bude v obou případech stejně vysoká.

Jednodušší administrativa = zdaňuje OSVČ

V případě, že je s ohledem na roční daň z příjmů jedno, kdo z manželů bude zdaňovat příjem z nájmu, a přitom je jeden z nich OSVČ a druhý zaměstnanec, tak je jednodušší, když příjem z nájmu zdaní OSVČ. Proč? Je to daňově jednodušší. OSVČ vždy vyplňují daňové přiznání, takže se zde nic nemění, „pouze“ se do daňového přiznání uvede i dílčí daňový základ z nájmu. Druhý z manželů může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně a nemusí si sám vyplňovat daňové přiznání.

Kdy manželé daňově ušetří?

V praxi dochází hned v několika případech k daňové úspoře při příjmech z nájmu, když manželé správně zvolí, kdo z nich bude příjem z nájmu zdaňovat. Jaké jsou hlavní důvody:

  • Když jeden z manželů nemá vlastní zdanitelné příjmy dostatečně vysoké, aby v plném rozsahu uplatnil daňové slevy a daňové odpočty, potom je vhodné, aby příjem z nájmu zdanil právě on. Kdy to nastává? Např. pobírání rodičovského příspěvku, státního důchodu, nízký zisk z podnikání, nezaměstnanost během roku, nízká mzda při práci na zkrácený úvazek.
  • OSVČ si mohou při splnění zákonných podmínek dobrovolně plnit své daňové povinnosti účastí v paušálním daňovém režimu. V takovém případě je možnost příjmu z nájmu omezena, takže je potřeba, aby případný příjem z nájmu zdanil druhý z manželů.
  • Roční zdanitelné příjmy nad 36násobek průměrné mzdy podléhají 23% sazbě daně z příjmů. Pokud má jeden z manželů zdanitelné příjmy nad tento limit, tak je lepší, ať příjem z nájmu zdaní druhý z manželů s nižšími příjmy. Příjem z nájmu v takovém případě podléhá 15% sazbě daně z příjmů, a nikoliv 23% sazbě daně z příjmů.

Reklama text pokračuje pod reklamou

Petr Gola

Reklama

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Nejčtenější články za uplynulých 12 měsíců