Past jménem „Buy the dip“: Proč vás nákup ve slevě může zruinovat a jak v panice najít skutečné vítěze?
štítek Investování čtení na 2 minuty | přečteno 193×
Válka v Íránu má za sebou tři týdny. Donald Trump původně mluvil o tom, že konflikt bude trvat maximálně čtyři až šest týdnů. Trhy si i přes jeho ujištění, že válku vyhrál a mírová dohoda je na spadnutí, pomalu, ale jistě začínají uvědomovat, že každý den navíc začíná představovat velký problém pro světovou ekonomiku. Následky krize tak budou delší, než se očekávalo. Nacházíme se v módu, kdy trhy může kdykoli zachvátit panika, že stojíme před systémovou krizí. Bude propad trhů příležitostí k nákupu?
Iluze a realita strategie „buy the dip“
Posledních pár let na burze vždy platilo, že propady, ať už byly způsobeny čímkoli, nakonec skončily dobře. Vzniklo tak pravidlo „buy the dip“, neboli kup dno. Tento předpoklad totiž počítal s tím, že burza velmi rychle propadne emocím a začne panikařit. Racionální investor v takové chvíli neztratí hlavu a v klidu akcie nakoupí. Ano, tento vzorec chování se na burze skutečně často opakuje.
Související
Bohužel to však není tak jednoduché. Trhy totiž mohou být iracionální i jiným způsobem. Tato iracionalita spočívá v tom, že odmítají vidět realitu. Poslední takovou situaci jsme zažili při pandemii covidu, kdy trhům trvalo velmi dlouho, než si uvědomily, že světová ekonomika stojí. Trhy padaly postupně v kaskádách a hledaly dno velmi dlouho. To je důvod, proč investor nemůže vždy otrocky uplatňovat pravidlo, že je potřeba nakoupit ve chvíli, kdy se trhy propadnou. Abychom věděli, kdy nakupovat dno, je potřeba porozumět mechanismu krize. Teprve v této chvíli se pak můžeme pokusit hledat vzácnou jehlu v kupce sena.
Umění identifikovat odolné akcie
V každé krizi existují společnosti, které jsou jí zasaženy přímo i nepřímo. V aktuálním konfliktu s Íránem vidíme, že mezi poražené patří letecké společnosti. Jednak jim enormně stouply náklady na letecké palivo, jednak jsou důležitá a lukrativní letiště na Blízkém východě zavřená. To se zdá být logické. Mezi nepřímo postižené subjekty patří zejména výrobci luxusního zboží. Přímý dopad zde sice chybí, ale dá se předpokládat, že mnoho klientů na Blízkém východě má aktuálně jiné starosti. Nedostatek ropy navíc ovlivní především Asii, a právě zde měla spousta evropských luxusních firem své klíčové zákazníky.
Pak jsou tu společnosti, které na krizi vydělají, jako například těžaři ropy mimo Blízký východ. Pro investory jsou však nejžádanější takové akcie, jejichž fungování není celou krizí vůbec dotčeno. Tyto akcie se během obecného výprodeje pravděpodobně propadnou, ale jádro jejich byznys modelu zůstává prakticky neohrožené. Najít tyto firmy je opravdu těžké, protože musíte mít dvě zásadní kompetence. První z nich je porozumět tomu, co se děje a jaký dopad bude mít krize na svět. Druhou schopností je pak dokonalé pochopení byznys modelu dané společnosti. Propad trhu tak nemusí být pozvánkou k bezmyšlenkovitému nákupu, ale spíše zkouškou úsudku: v časech, kdy se hroutí jistoty, totiž nejde o to nakoupit levně, nýbrž správně rozlišit, co je pouhá panika a co už nová realita.
