Ropa za 100 dolarů a Powellovo ticho. Proč šéf Fedu riskuje opakování staré chyby?
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 152×
Americký Fed měl podruhé v tomto roce zasedání, kde rozhodoval o výši sazeb na americkém dolaru, a zároveň zveřejnil aktualizovanou ekonomickou projekci. Investoři si kladli otázku, zda americká centrální banka již zohlední válku v Íránu, která s sebou přinesla skokové zdražení ropy a zemního plynu. Změna měnové politiky by totiž automaticky znamenala přiznání, že situace je vážnější, než se dosud očekávalo.
Makroekonomická realita a hrozba stagflace
Každá centrální banka by měla rozhodovat především v závislosti na makroekonomických datech. V dnešní hektické době plné technických vymožeností je trochu s podivem, že se spoustu údajů dozvídáme s relativně velkým zpožděním. Fed měl na svém březnovém zasedání oficiálně k dispozici především únorová čísla. Ta pro USA nejsou nijak lichotivá. Růst HDP zpomaluje, inflace vzrostla a zároveň v americké ekonomice ubylo pracovních míst. To neposkytuje příliš radostný obrázek. K tomu si navíc musíme připočíst, že americký útok na Írán začal 28. února a katapultoval ceny ropy až k hranici 100 dolarů za barel. Je však potřeba dodat, že ceny ropy rostly o více než 15 % již v průběhu celého měsíce února, protože se do nich promítalo riziko eventuálního útoku. Cenová hladina v USA tak stoupala.
Související
S ohledem na tyto rozporuplné makroekonomické údaje se začal objevovat strašák stagflace. Tedy malého nebo žádného růstu HDP, při kterém však silně roste inflace. Tento stav je pro jakoukoli centrální banku velmi nepříjemný, protože jí svazuje ruce. Pokud sazby sníží, aby podpořila růst HDP, přiživí tím inflaci. A pokud naopak sazby zvýší, aby bojovala s inflací, udusí růst HDP, anebo ho rovnou pošle do negativních hodnot.
Powellův optimismus a vyčkávání trhů
Powell ve svém předposledním vystoupení jako guvernér Fedu působil uklidňujícím dojmem. Krizi v Íránu sice sleduje, ale podle něj je příliš brzy na to, aby Fed svou měnovou politiku radikálně změnil. Sazby tak zůstaly přesně podle očekávání nezměněny. Nic se nezměnilo ani ve výhledu na snížení sazeb pro tento rok, přičemž Fed by je měl letos snížit pouze jednou. Výhled inflace však byl navýšen z 2,4 % na 2,7 %, pro další roky ale zůstal nezměněn. Pokud se projekce Fedu naplní, tak by aktuální růst cen ropy a ostatních komodit měl být jen přechodným fenoménem. Jakmile dojde k odblokování situace, ceny by se měly postupem času vrátit k normálu. Fed je tedy v tomto ohledu velmi optimistický. To byl také důvod, proč Powell na tiskové konferenci vyloučil riziko stagflace, kterou momentálně nepovažuje za aktuální hrozbu. Což pro trhy znamená velké uklidnění.
Investorům nezbývá nic jiného než doufat, že se Powell tentokrát opět nemýlí. Při poslední inflační vlně totiž dlouho otálel se zvyšováním sazeb z toho důvodu, že považoval inflaci za přechodnou. Na druhou stranu lze předpokládat, že vzhledem k blížícímu se konci svého mandátu v čele Fedu již nechce přijímat žádná zásadní rozhodnutí, která by výrazně ovlivnila americkou ekonomiku. Budeme si tak muset počkat až na příchod nového guvernéra, abychom měli přesnější vizi o tom, kam by se mohly sazby posunout v roce 2026.
