Čeká nás nová dluhová krize? Francie na pokraji ekonomické katastrofy
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 32677×
Stav francouzských veřejných financí je dlouhodobě neuspokojivý. V roce 2024 dosáhl schodek státního rozpočtu 5,8 %. Letos za první pololetí činí deficit státní pokladny 100,4 miliardy eur, což je pouze o tři miliardy eur lepší výsledek než ve stejném období roku 2024. Jinými slovy, navzdory snahám o úspory a zvyšování daní se Francii nedaří situaci zlepšit. Vývoj událostí navíc urychlil francouzský premiér, který 8. září požádal o hlasování o důvěře vládě.
Překvapivý krok
Francouzský premiér François Bayrou překvapil občany na konci prázdnin nepříjemným oznámením. Prohlásil, že 8. září požádá parlament o vyslovení důvěry vládě. Vzhledem k tomu, že z posledních voleb nevzešla vláda s nadpoloviční většinou, hlasování o důvěře prakticky znamená demise vlády. Bayrou své rozhodnutí odůvodnil tím, že necítí dostatečnou podporu pro svůj plán úspor ve výši 43 miliard eur, který má zlepšit stav veřejných financí.
Související
Ve skutečnosti Bayrou pouze urychlil nevyhnutelné. Na konci září se mělo hlasovat o rozpočtu na příští rok. Bez parlamentní většiny by musel rozpočet prosadit jiným způsobem, což by pravděpodobně vedlo k odvolání vlády parlamentem. Francie by se tak stejně ocitla v politické a finanční krizi. Situace je o to vážnější, že plán úspor ve výši 43 miliard eur je podle odborníků nedostatečný a francouzskou státní kasu nezachrání. Francie bude muset šetřit mnohem více.
Proč francouzský premiér rezignoval?
Spekuluje se o dvou hlavních důvodech Bayrouova rozhodnutí. Prvním je očekávané vyjádření ratingových agentur v polovině září ohledně hodnocení francouzského dluhu. Podle všeho by agentury mohly rating snížit, což by automaticky znamenalo ekonomickou krizi ve Francii. Náklady na obsluhu dluhu by se zvýšily o jednotky miliard eur, možná i více. Bayrou tak svým krokem pravděpodobně předešel nutnosti řešit tyto problémy.
Druhým důvodem je plánovaná generální stávka francouzské levice na konci září. Tyto protesty však v důsledku Bayrouova rozhodnutí ztrácejí smysl, protože v tu dobu už Francie pravděpodobně nebude mít vládu, proti níž by bylo možné protestovat.
Dopad na francouzské akcie a dluhopisy
Francouzský akciový index CAC 40 na Bayrouovo oznámení zareagoval negativně a za posledních pět dní oslabil o 2,85 %. Tento pokles však není příliš dramatický, protože index tvoří velké francouzské společnosti, pro které francouzský trh není klíčový. Daleko závažnější je situace na dluhopisovém trhu. Francouzské desetileté dluhopisy se aktuálně obchodují s výnosem 3,52 %, což je vyšší hodnota než u desetiletých dluhopisů Řecka či Portugalska. Tento rozdíl jen podtrhuje vážnost situace.
