Vlastní příjem v invalidním důchodu je důležitý
štítky Invalidita Pojištění Zaměstnání čtení na 2 minuty | přečteno 11880×
Invalidní důchod prvního a druhého stupně je poměrně nízký, takže řada „částečných“ invalidních důchodců pracuje, což je pro ně pozitivní i s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu.
V Česku jsou vypláceny dři druhy invalidních důchodů, a sice prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně. V minulosti byly vypláceny „plné“ invalidní důchody a „částečné“ invalidní důchody. Finanční rozdíl mezi invalidním důchodem prvního a druhého stupně není příliš velký. Teprve invalidní důchod třetího stupně je vyšší. V březnu letošního roku činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 10178 Kč, druhého stupně 11995 Kč a třetího stupně 17646 Kč.
Související
Důležitost vlastního příjmu
Finančně vyjít pouze s invalidním důchodem prvního nebo druhého stupně je složité, proto je vlastní příjem v invalidním důchodu pro některé invalidní důchodce v podstatě nutností. Ve výdělečné činnosti jsou přitom invalidní důchodci omezeni pouze svým zdravotním stavem. Vykonávané zaměstnání by mělo svým rozsahem, náplní a náročností odpovídat zdravotnímu stavu. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně nepatří mezi náhradní doby pojištění pro budoucí výpočet starobního důchodu, takže vlastní příjem je pozitivní i kvůli výpočtu starobního důchodu.
Slevy na invaliditu jsou nízké
Oproti ostatním zaměstnancům pro pracující invalidní důchodce platí, že mají nárok na slevu na invaliditu. Daňová sleva na invaliditu prvního stupně a druhého stupně však činí pouze 210 Kč a měsíčně a daňová sleva na invaliditu třetího stupně činí 420 Kč měsíčně. Pracující invalidní důchodci platí ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění, automaticky nejsou osvobozeni od žádné přímé daně a platí pro ně stejné daňové sazby.
Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti
V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti v invalidním důchodu se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což znamená, že při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Sociální i zdravotní pojištění se v těchto případech vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Když je hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) do limitu, tak se sociální pojištění dokonce vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2025 je limitem částka 111736 Kč.
Praktický příklad
Panu Martinovi byl přiznán invalidní důchod prvního stupně. V měsících červenci až prosinci bude vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost s hrubým ziskem 51400 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se limit pro neplacení sociálního pojištění poměrně snižuje. Pan Martin se však vešel i do sníženého půlročního limitu a z vedlejší činnosti sociální pojištění neplatí.
Další články k tématu Příjem v důchodu
