Odolnost trhů: Jak americké burzy přečkaly izraelsko-íránský konflikt
štítky Investování Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 505×
Akciové trhy v čele s americkými prokázaly velmi odolnou reakci během izraelsko-íránského konfliktu. Od 13. června 2025 nepřekročila denní ztráta amerických trhů 2 %. A to i přes spekulace o začátku třetí světové války a předpovědi, že cena ropy za barel dosáhne minimálně 100 dolarů. Navzdory záplavě poplašných zpráv zůstaly trhy silné. V současnosti jsou americké indexy vyšší než před 13. červnem.
Chladná reakce trhů
Wall Street od začátku reagovala na konflikt relativně vlažně. Index volatility VIX, který měří napětí na trhu, dosáhl během konfliktu hodnoty 22 bodů. To je sice zvýšená hodnota signalizující stres na trzích, ale zdaleka nejde o paniku. Pro srovnání, když Donald Trump 2. dubna vyhlásil „Den osvobození“, hodnota indexu vystřelila přes 55 bodů. Jedním z důvodů klidu na burze je skutečnost, že americké trhy nikdy skutečně nevěřily v uzavření Hormuzského průlivu. Důvodem bylo, že velká část ropy proudící tímto průlivem směřuje do Číny, která je klíčovým spojencem Íránu. Uzavření průlivu by tedy poškodilo především tohoto strategického partnera. Samozřejmě nelze vyloučit, že by zbloudilé rakety mohly zasáhnout tankery s ropou, ale investoři s variantou úplného uzavření průlivu nepočítali.
Související
Ceny ropy logicky rostly, ale poté, co Donald Trump prohlásil, že válka je vyřešena, cena ropy výrazně klesla. Ropa Brent dosáhla svého maxima kolem 77 dolarů za barel, ale po Trumpově prohlášení se kurz zřítil a nyní činí 66 dolarů za barel. I když jsme stále přibližně 10 % nad hranicí 60 dolarů za barel, která byla před konfliktem běžná, na výrazné zdražování pohonných hmot to nevypadá. Řidiči si mohou oddechnout. Konflikt byl naštěstí tak krátký, že ani prodejci na čerpacích stanicích nestihli zdražit.
Měnová politika
Americké akciové trhy prokázaly, že pro ně mnohem důležitějším tématem než konflikt je měnová politika. Trhy zaznamenaly další výrazně růstovou obchodní seanci ještě před Trumpovým vyhlášením konce války. Důvodem bylo vystoupení členky Fedu Michelle Bowmanové, která prohlásila, že by se mohlo uvažovat o prvním snížení sazeb už v červenci. Trhy tento výrok nesmírně potěšil.
Nejde jen o to, že by se sazby mohly snížit o jeden nebo dva měsíce dříve, než se očekávalo, ale naznačuje to, že guvernér Powell nemá uvnitř Fedu silnou podporu. Powell s největší pravděpodobností skončí v květnu 2026, ale ostatní členové chtějí pokračovat. Prohlášení Michelle Bowmanové lze chápat jako náznak, že část centrálních bankéřů se nyní přiklání k vizi Donalda Trumpa, který si přeje co nejnižší sazby na americkém dolaru.
