Budou peníze pořád drahé?
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty | přečteno 610×
Minulý týden byl bohatý na zasedání různých centrálních bank. S příchodem Donalda Trumpa se situace stala značně nepřehlednou. Zavedení cel způsobilo, že každý region čelí odlišným dopadům, kterým musí přizpůsobit svou měnovou politiku. Ještě nedávno převládalo přesvědčení, že utahování měnové politiky je u konce, protože inflace zdánlivě byla pod kontrolou. Nyní se však objevují pochybnosti, zda snižování sazeb nebylo předčasné.
Apolitický jestřábí Powell
Přehled rozhodnutí centrálních bank musíme začít americkým Federálním rezervním systémem (Fed), který minulý týden zasedal. Podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny. Přesto toto zasedání přitáhlo pozornost investorů, protože Jerome Powell zveřejnil aktualizaci makroekonomických projekcí. Z hlediska sazeb Fed nadále nevylučuje možnost dvou snížení sazeb v tomto roce. Ačkoli tento výhled investory potěšil, neznamená to, že Fed sazby skutečně sníží. Rozhodující bude vývoj inflace. Powell zatím zastává názor, že Trumpova cla se s určitým zpožděním projeví na růstu cenové hladiny. Americký prezident to však popírá a tvrdí opak: cla podle něj povedou ke zlevnění zboží vyráběného v USA.
Související
Stagflace na obzoru
Když k tomu připočteme prodlužující se izraelsko-íránský konflikt, do kterého se navíc přímo zapojily USA, cena ropy zůstane po celou dobu konfliktu v býčím trendu. Nad globální ekonomikou tak visí Damoklův meč v podobě inflace. Centrální bankéři proto nejspíš nebudou spěchat se snižováním sazeb. Tento postoj mimochodem zastává i Bank of England, která se v červnu rozhodla ponechat sazby na úrovni 4,25 %. Britská ekonomika není v dobré kondici – HDP roste pouze o 0,7 % a inflace zůstává vysoká na 3,4 %. Bank of England se přesto rozhodla držet sazby na vysoké úrovni, i když to znamená riziko poklesu HDP. Velká Británie tak jasně volí restriktivní měnovou politiku.
Švýcarské nulové sazby
Ne všechny centrální banky však kopírují přístup Fedu. Evropská centrální banka (ECB) na každém zasedání sazby snižovala. Nejuvolněnější měnovou politiku najdeme ve Švýcarsku. Švýcarská národní banka se po několika letech rozhodla vrátit úrokové sazby na nulu. Cílem je oslabit švýcarský frank, který se stal pro mnoho investorů bezpečným přístavem. Americký dolar už pro ně není tak atraktivní jako dříve. Prezident Trump několikrát naznačil, že preferuje slabý dolar. Investovat do měny, jejíž oslabení prezident otevřeně prosazuje, je pro investory riskantní. Švýcarský frank se tak jeví jako racionálnější volba, i když jeho držení negeneruje žádný výnos.
