Poradna: Pracující starobní důchodce a daňové přiznání
štítky Daně Penze čtení na 3 minuty | přečteno 2385×
Jiří: Jsem v důchodu a stále pracuji. Mimo příjem ze zaměstnání mám i podílový roční příjem z nájmu společných prostor ve výši cca 32 tisíc korun. Jak musím tyto příjmy z nájmu jako důchodce zdanit?
Hned na úvod je nutné poznamenat, že důchody jsou od daně z příjmu osvobozeny až do částky ve výši 36násobku minimální mzdy platné k prvnímu lednu příslušného roku. V roce 2025 se vyřizují daně za rok 2024, takže se posuzuje minimální mzda k 1. lednu 2024. Daňově osvobozen je tedy roční důchod za rok 2024 až do částky 680400 Kč (18900 Kč × 36). Důchod nad uvedenou částku se pobírá naprosto zcela výjimečně, takže se zdaněním důchodu nebudete mít žádné starosti a částku důchodu nebudete nikde uvádět.
Související
Povinnost daňového přiznání
Jestliže jste v roce 2024 měl ke svému příjmu ze zaměstnání další zdanitelný příjem vyšší než 20000 Kč za rok, tak musíte podat daňové přiznání, ve kterém uvedete všechny své zdanitelné příjmy (ze zaměstnání i z nájmu) a v daňovém přiznání uvedete i zaplacenou zálohovou daň ze zaměstnání během roku. Potřebné daňové údaje ze zaměstnání zjistíte z potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele, které si musíte vyžádat od zaměstnavatele a které bude nedílnou přílohou daňového přiznání.
Příloha číslo dva daňového přiznání
Z důvodu příjmu z nájmu je nutné vyplnit klasické čtyřstránkové daňové přiznání a současně i přílohu číslo dva daňového přiznání. Pro příjmy z nájmu je možné uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo 30% výdajovým paušálem. Při nízkých skutečných výdajích přináší daňový paušál daňovou úsporu. Na doplnění uvádím, že z příjmu z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění.
Legislativní úprava
Dle § 38g, odstavce 2) zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. platí, že daňové přiznání je povinen podat i daňový poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání), pokud má jiné příjmy dle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmu vyšší než 20000 Kč.
Zálohová daň z příjmu
Během roku jste ze zaměstnání odváděl zálohovou daň z příjmu, přičemž jste při výpočtu daně z příjmu uplatňoval slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč, tak jako ostatní zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani u zaměstnavatele. Souhrnná odvedená zálohová daň z příjmu se uvádí do daňového přiznání.
Praktický příklad
Pan XY má hrubou měsíční mzdu ve výši 40000 Kč a má nárok pouze na slevu na poplatníka. Měsíční zálohová daň z příjmu činí 3430 Kč (40000 Kč × 15 % – 2570 Kč). Pokud by měl pan XY po celý rok stejnou měsíční hrubou mzdu, potom by během roku zaplatil na daňových zálohách částku 41160 Kč (3430 Kč × 12 měsíců).
Roční částka daňového nedoplatku
Pokud budete v daňovém přiznání za rok 2024 uplatňovat pouze roční slevu na poplatníka ve výši 30840 Kč a pracoval jste po celý rok 2024 a u každé hrubé měsíční mzdy jste uplatnil měsíční slevu na poplatníka v poměrné výši 2570 Kč a v každém měsíci jste zaplatil nějakou zálohovou daň z příjmu, potom bude při hrubém příjmu z nájmu ve výši 32000 Kč a uplatnění 30% výdajového paušálu činit daňový nedoplatek 3360 Kč. Daňový nedoplatek by se vypočítal z dílčího daňového základu ve výši 22400 Kč (32000 Kč – (32000 Kč × 30 %), přičemž sazba daně by byla 15 % a sleva na poplatníka by byla využita v plném rozsahu pro příjem ze zaměstnání.
