Stejný zisk a jiný výpočet zdravotního pojištění
štítek Pojištění čtení na 3 minuty | přečteno 571×
V praxi mají někteří podnikatelé a živnostníci stejný zisk, přitom však na zdravotním pojištění zaplatí odlišné částky. Jak je to možné? Jak se celková částka zdravotního pojištění liší?
Velmi důležitým prvkem ovlivňujícím výpočet zdravotního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti je skutečnost, zdali se jedná o hlavní nebo o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být totiž dodržen minimální vyměřovací základ a roční zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu.
Související
Kdo vykonává vedlejší činnost?
V praxi se nejčastěji o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti jedná, když je samostatná výdělečná činnost vykonávána při zaměstnání, v důchodu nebo během studia. Osoby samostatně výdělečně činné vypočítávají roční zdravotní pojištění vždy ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.
Sazba pojistného je vždy stejná
Zdravotní pojištění se vypočítává vždy za celý kalendářní rok, přičemž sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Pokud byly během roku placeny měsíční zálohy na zdravotním pojištění, tak se odečtou od vypočteného ročního zdravotního pojištění. Případný nedoplatek je nutné uhradit do 8 dní od odevzdání přehledu za příslušný rok. Sazba zdravotního pojištění je stejná pro výkon hlavní i vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Nutnost dodržení minimálního vyměřovacího základu
Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní činnost, které nejsou účastny v dobrovolném měsíčním paušálním režimu, musí při výpočtu zdravotního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se roční zdravotní pojištění vypočítá právě z minimálního vyměřovacího základu. Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší činnost platí zdravotní pojištění vždy ze skutečného vyměřovacího základu.
Praktický příklad
Pan XY vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za rok 2024 má hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) ve výši 448000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 224000 Kč je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 263802 Kč. Roční zdravotní pojištění se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu a činí 35614 Kč (263802 Kč × 13,5 %).
Pan YX vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost při zaměstnání. Hrubý zisk za rok 2024 má rovněž 448000 Kč. Roční zdravotní pojištění však činí 30240 Kč. Roční zdravotní pojištění se totiž vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
Přestože mají oba pánové stejný hrubý zisk, tak pan YX z důvodu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti zaplatí na zdravotním pojištění méně téměř o 5400 Kč.
Paušální režim a úspora na zdravotním pojištění
OSVČ účastny v dobrovolném měsíčním paušálu mohou rovněž ušetřit na zdravotním pojištění. Při splnění zákonných podmínek je částka zdravotního pojištění v jednotlivých třech pásmech paušální daně vždy stejně vysoká. V prvním pásmu na úrovni minimální měsíční zálohy.
Praktický příklad
Pan AB platil po celý rok 2024 paušální daň v prvním daňovém pásmu. Hrubý zisk za rok 2024 má 595000 Kč. Na zdravotním pojištění tak za celý rok 2024 zaplatil 35616 Kč. V prvním pásmu paušální daně je totiž měsíční platba na úrovni minimální měsíční zálohy.
Pan BA má hrubý zisk za rok 2024 rovněž 595000 Kč a vede daňovou evidenci. Roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu 297500 Kč a činí 40163 Kč.
Pan AB díky paušálnímu režimu ušetří na zdravotním pojištění v porovnání s panem BA částku 4547 Kč, přestože měli oba pánové stejně vysoký hrubý zisk.