Proč je výhodnější výpočet nemocenské při nižších příjmech?
štítky Pojištění Právo čtení na 2 minuty
Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou si v případě pracovní neschopnosti finančně méně pohorší než zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou. Náhradový poměr s růstem mzdy totiž klesá. Jaké jsou důvody? Jak to bude v roce 2025?
Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, který se dle § 18 zákona o nemocenském pojištění zjistí zpravidla z rozhodných příjmů za předcházejících 12 kalendářních měsíců.
Související
Praktický příklad
Zaměstnanec Jiří měl v předcházejících 12 kalendářních měsících průměrnou mzdu ve výši 45300 Kč, denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenské je tedy částka 1489,32 Kč (45300 Kč × 12 měsíců/365 dní).
Redukce denního vyměřovacího základu
Při výpočtu nemocenské se denní vyměřovací základ redukuje v souladu s § 21 zákona o nemocenském pojištění. Do částky první redukční hranice se počítá z 90 %, ve druhé redukční hranici se počítá z 60 % a ve třetí redukční hranici se počítá z 30 % a k částce denního vyměřovacího základu nad třetí redukční hranici se již nepřihlíží. Existence redukčních hranic je důvodem, proč zaměstnanci s nižší mzdou mají vyšší náhradový poměr při výpočtu nemocenské.
Redukční hranice v roce 2025
Pro rok 2025 opět dochází ke zvýšení redukčních hranic, důvodem je zvýšení průměrné mzdy stanovené MPSV. Dle § 22 zákona o nemocenském pojištění činí první redukční hranice jednu třicetinu průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice je ve výši trojnásobku částky první redukční hranice.
- Průměrná mzda stanovená MPSV činí 46557 Kč (všeobecný vyměřovací základ ve výši 43682 Kč × přepočítací koeficient 1,0658).
- První redukční hranice pro výpočet nemocenské v roce 2025 je tedy 1552 Kč, druhá redukční hranice 2328 Kč a třetí redukční hranice 4656 Kč. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na koruny nahoru.
Jak se vypočítává nemocenská?
Nemocenská se vyplácí od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou činí sazba denní nemocenské 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech potom 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a v následujících dnech již 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Praktický příklad
Paní Eva má průměrnou mzdu ve výši 30000 Kč a paní Romana má průměrnou mzdu 90000 Kč. Za měsíc nároku na nemocenskou (tedy po uplynutí výplaty náhrady mzdy) v roce 2025 obdrží paní Eva nemocenskou ve výši 16746 Kč (náhradový poměr 55,8 %), paní Romana obdrží za stejné období nemocenskou v částce 38682 Kč (náhradový poměr 43,0 %).
Další články k tématu Nemocenská 2025
