Kdy neplatí podnikající zaměstnanci sociální pojištění?
štítky Pojištění Zaměstnání přečtete do minuty
Podnikání při zaměstnání je pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považováno za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při nižším zisku je výpočet sociálního a zdravotního pojištění výhodnější.
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být sociální a zdravotní pojištění vypočteno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je tedy skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nižší než právě minimální vyměřovací základy, tak se sociální i zdravotní pojištění vypočte z minimálního vyměřovacího základu. Sazba sociálního pojištění je 29,2 % a sazba zdravotního pojištění 13,5 %.
Související
Pro výpočet sociálního pojištění je minimální vyměřovací základ jiný než pro výpočet zdravotního pojištění. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost s nižším ziskem tedy mají vyšší efektivní sazbu sociálního a zdravotního pojištění než ostatní OSVČ.
Limit pro neplacení sociálního pojištění
Jestliže je hrubý zisk do limitu, tak se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí. Pro celý rok 2023 je limitem částka 96777 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Podnikající zaměstnanci tedy v praxi nemusí vůbec platit sociální pojištění z podnikání. Zdravotní pojištění se platí z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vždy.
Praktický příklad
Zaměstnanec Roman si po celý rok 2023 přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk za rok 2023 má 180000 Kč. Výdaje uplatňuje 60% výdajovým paušálem. Hrubý zisk má 72000 Kč (180000 Kč – (180000 Kč × 60 %). Z podnikání tedy pan Roman neplatí sociální pojištění, protože má hrubý zisk do limitu pro neplacení sociálního pojištění. Z hrubé mzdy ze zaměstnání se panu Romanovi provádí klasický výpočet sociálního pojištění.
Další články k tématu Možnosti přivýdělku
