Silná květnová inflace v USA
štítky Koronavirus Měnová politika čtení na 2 minuty
Americká centrální banka už dříve počítala s tím, že otevření ekonomiky v zemi po pandemii přinese inflaci způsobenou obrovským nárůstem poptávky za dobu, kdy byla většina aktivit omezena. Odhad Fedu byl správný, inflace nabrala na otáčkách.
Inflační cíl
Přestože by to neměla být jejich primární funkce, zvykli jsme si u centrálních bank na to, že vyhlašují své inflační cíle. Inflaci totiž ovlivňují pouze nepřímo. Americký Fed se ji dlouhodobě snaží udržet pod 2 %. S příchodem ekonomické obnovy po koronaviru jeho šéf Jerome Powell vyhlásil, že ačkoliv může inflace v následujících měsících tuto hranici překročit, přesto Fed nedonutí jednat. Bude podle něj pouze přechodná, proto nebude nutné hned zvedat úrokové sazby.
Související
Tři inflační měsíce
První měsíc, kdy inflace v USA překročila 2 %, byl březen 2021. Následoval duben s inflační výší 4,2 % a květen s 5 %. Při pohledu na současné ceny energií a zejména ropy se to v červnu v USA jistě zopakuje. Nikdo však neví, co přesně přechodná inflace znamená. Aby zabránil možným spekulacím na zvýšení sazeb, zůstává Powell záměrně neurčitý. Do konce letních prázdnin lze inflaci považovat ještě jako přechodnou. Pokud by však trvala delší dobu, vedlo by to k silnému tlaku na Fed, aby úrokové sazby zvedl. A to právě proto, že by se ukázalo, že situaci špatně přečetl a z přechodné inflace by se stala inflace trvalá.
Nová daň
Inflace není jev jednoznačně pozitivní, nebo negativní, navíc existovala odjakživa a je na spotřebiteli či investorovi, aby se podle toho zařídil. Větší inflace může být pro většinu i pozitivní, a to za předpokladu, že ji úrokové sazby, tedy cena peněz, přesahují. To se dnes bohužel neděje a to je právě největší problém současnosti – máme zvýšenou inflaci a nízké nebo rovnou nulové úrokové sazby. To pro ty, kteří mají úspory, to prakticky znamená novou daň. Z toho na pro ně vyplývá tlak, aby své peníze co nejrychleji investovali. Jenomže tyto překotné investice kola inflace dále roztáčejí. Je tedy pravděpodobné, že za pár měsíců budou muset centrální banky šlápnout na brzdu a úrokové sazby skutečně zvýšit.
