Způsobí záchrana americké ekonomiky celosvětovou inflaci?

štítky Koronavirus Měnová politika čtení na 2 minuty

foto: pixabay.com, ilustrační fotografie

Druhý ekonomický balíček na rozjezd americké ekonomiky po koronaviru má dosáhnout výšky 1900 miliard amerických dolarů. Tento objem nově vytištěných peněz je obrovský, jen pro představu tato částka představuje roční HDP Francie. Jak se odrazí takový příliv nových peněz na světové ekonomice?

Riziko nových peněz

Nebezpečí tak velkého objemu nových peněz se dá velmi stručně shrnout do následujícího vzorce. Nově natištěné peníze způsobí systémovou inflaci. Následně budou muset centrální banky tváří v tvář inflaci zasáhnout a zvýšit úrokové sazby. Zvednutí úrokových sazeb bude mít dva důsledky. Jednak se zvednou náklady na obsluhu dluhu a na nové zadlužení. Což se negativně odrazí na zadlužených firmách. Za druhé, začnou znovu růst výnosy dluhopisů. Investoři se tak budou vracet z akciového trhu ke dluhopisovému. Tyto dva následky několikanásobně zvýší pravděpodobnost burzovního krachu.

Nutnost záchranného plánu

Současná americká ministryně financí Janet Yellenová, která tuto strategii prosazuje, upozorňuje na to, že se bez ní ekonomiku Spojených států nepodaří nastartovat. K nutnosti záchranného plánu Yellenovou vede jednoduchá úvaha. Americká ekonomika je velmi slabá, bez státní pomoci se zhroutí a ztratí své výsadní postavení ve světě. Tento pád by ji uvrhl do hluboké krize. Zároveň americká ministryně financí upozorňuje, že obavy z inflace jsou přehnané.

Kritika záchranného plánu

Dva slavní ekonomové, Lawrence Summers a Olivier Blanchard, tento záměr kritizují. Přichází totiž až jako druhý po Trumpově plánu. Bývalý americký prezident Donald Trump již nechal do americké ekonomiky napumpovat 900 miliard dolarů. Dalších 1900 miliard by už tak nebyla schopna vstřebat. Jejich úvaha se opírá o teorii, že udržitelný ekonomický růst HDP se pohybuje mezi 2 až 3 % ročně. Pokud je růst vyšší anebo nižší o několik procent, centrální banky mohou zasáhnout. Jenomže tyto zásahy jsou limitované svou výší. Pokud ji banky nedodrží, riskují, že se jim vymkne situace z rukou a dočkáme se neřízené inflace. Limit zásahů podle těchto dvou ekonomů byl právě 900 miliard dolarů, které Trump vyčerpal. Druhý záchranný plán tudíž risk neřízené inflace dále zvyšuje. Ať už to s americkým záchranným plánem dopadne jakkoliv, tématem roku 2021 bude inflace.

Matěj Široký

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí