Jak se změnil výpočet důchodu?

štítek Penze čtení na 2 minuty

Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění. Platilo to v roce 2010 a platí to i v roce 2019. Přesto je výpočet důchodu odlišný. Podívejme se na základní rozdíly ve výpočtové formuli.

foto: pixabay.com, ilustrační fotografie

Starobní důchod přiznaný v roce 2010 i v roce 2019 se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny důchody stejná. Procentní výměra důchodu závisí na průběhu pojištění.

Základní výměra důchodu přiznaného v roce 2019 činí 3 270 Kč. Základní výměra důchodu přiznaného v roce 2010 činila 2 170 Kč. Základní výměra důchodu se však každoročně valorizuje a i důchody přiznané v roce 2010 mají v letošním roce hodnotu základní výměry ve výši 3 270 Kč.

Procentní výměra důchodu

U výpočtu procentní výměry důchodu záleží na konkrétním průběhu pojištění, tj. na příjmech v rozhodném období a získané době pojištění. Z rozhodných příjmů se vypočítá osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Do doby pojištění se hodnotí odpracované roky a náhradní doby pojištění a doba pojištění se počítá v celých ukončených letech (i v roce 2010).

  • Při výpočtu starobního důchodu v roce 2010 se hodnotily příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2009, a vypočítal se z nich osobní vyměřovací základ. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se dřívější příjmy přepočítávaly na současnou úroveň pomocí koeficientů (platí i v roce 2019). Osobní vyměřovací základ se redukoval, v první redukční hranici (do 10 500 Kč) se započítával ze 100 %, v druhé redukční hranici (od 10 500 Kč do 27 000 Kč) se započítával z 30 % a ve třetí redukční hranici (nad 27 000 Kč) se započítával z 10 %.
  • Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2018, a rovněž se z nich vypočítá osobní vyměřovací základ. V první redukční hranici (do 14 388 Kč) se započítává ze 100 %, ve druhé redukční hranici (od 14 388 Kč do 130 796 Kč) se započítává z 26 % a k částce osobního vyměřovacího základu nad 130 769 Kč se již nepřihlíží.

V letošním roce se tedy hodnotí příjmy za delší období a nadstandardní příjmy výši důchodu neovlivňují. Zápočet v druhé redukční hranici je nižší, ale současně je větší interval druhé redukční hranice. Ke změnám došlo např. i u hodnocení náhradních dob pojištění.

Petr Gola

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí