Videorozhovor: má stavební spoření stále smysl v portfoliu klienta?

Autor: DůmFinancí.cz
Rubriky:  Bydlení Video
Vydáno: 2. srpna 2018 9:46:45
zdroj: DF

Již od roku 1993 můžeme sjednávat v České Republice „Stavební spoření“. Slavíme tedy dvacáté páté výročí. Jak se vyvíjelo stavební spoření a jaká je jeho budoucnost? Má stále u klientů své nezastupitelné místo v portfoliích? Na to jsme se zeptali pana Jiřího Šedivého (JŠ), tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen.

MP3 ke stažení zde (31 MB)

Řečníci:

  • Jiří Šedivý - tajemník Asociace českých stavebních spořitelen

Diskusi moderuje Emil Brož, ředitel společnosti FINFOCUS.

Již od roku 1993 můžeme sjednávat v České Republice „Stavební spoření“. Slavíme tedy dvacáté páté výročí. Jak se vyvíjelo stavební spoření a jaká je jeho budoucnost? Má stále u klientů své nezastupitelné místo v portfoliích? Na to jsme se zeptali pana Jiřího Šedivého (JŠ), tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen.

Emil Brož (EB): Vítejte. Úvodní otázka. Máte stavební spoření? (00:47)

JŠ: Asi jinou odpověď nečekáte … J

EB: Jste s ním spokojen? (00:52)

JŠ: Jsem s ním spokojen. Mám několik stavební spoření a celá moje rodina také. Já jsem fanoušek stavebního spoření, a to nejen profesně.

EB: Jaké jsou jeho hlavní výhody? Proč je tak oblíbené? (01:05)

JŠ: Vidím několik sobě rovných výhod. A vyplývají napovrch v momentě, když se vám něco stane. Můžete si univerzálně spořit. Když přijde situace, že potřebujete peníze na bydlení, můžete si vzít úvěr. Nebo použít úspory s nějakým malým úvěrem na financování bytových potřeb. Pokud již spoříte danou zákonnou dobu, tedy alespoň šest let, tak můžete finance vybrat a použít na co uznáte za vhodné. Máte tedy určitou finanční rezervu, a přitom jste na nějakou dobu poskytly finance těm, kteří je na bydlení použít chtěli.

EB: Jeho oblíbenost tedy spočívá v tvorbě rezerv ve střednědobém horizontu za účelem bydlení. Po šestiletém období můžeme peníze použít na cokoliv? (01:48)

JŠ: Určitě. Možnost použití financí na cokoliv po šestiletém období ho předurčuje do role rezervy. Máte svobodnou volbu naložení s nakumulovaným kapitálem.

EB: Stavební spoření nemusí být použito primárně k nákupu bydlení? (02:23)

JŠ: Nemusí. Nicméně v drtivé většině případů (až 85%) je využíváno k bydlení. A to i v případě, že si klient nebere úvěr.

EB: Že je obliba stavební spoření velká, ukazuje i barometr obliby spoření, který pro asociaci stavebních spořitelenpravidelně dělá agentura International Business and ResearchServices. Můžete říci jaká je metodika agentury? Protože stavební spoření zde vychází na prvním místě s oblibou 50 %, druhé jsou drahé kovy s oblibou 47%. Až třetí je doplňkové penzijní spoření se 45 %. Jakým způsobem se tedy dělá tento barometr obliby? (02:44)

JŠ: Jedná se o klasický výzkum veřejného mínění na vzorku tisíce respondentů. Je tam kladena otázka, která zhruba zní: „Bez ohledu nato, co využíváte nebo máte, nám sdělte, co považujete v současnosti za obzvlášť atraktivní variantu pro spoření.“ Je tam nabídnuto několik možností a následně se klasicky matematicky srovnává výsledek a graficky převede do zmíněného barometru.

EB: A co byste na to řekl Vy? Komodity nejsou zrovna konzervativním produktem. (03:50)

JŠ: Podle mě je to odrazen nízkých úrokových sazeb v ekonomice. Na drahé kovy je poslední dobou relativně spolehnutí.

EB:Doplňkové penzijní spoření jste porazily. Přitom v DPS mají Češi aktuálně 414 mld. Kč. Ve stavební spoření to bylo koncem roku 2017 359 mld. Kč. Je to právě díky tomu, že DPS má dlouhodobý horizont -v porovnání se stavebním spořením, kde si Češi dokáží představit jeho využití? (04:09)

JŠ: Popsal jste to úplně přesně. Sám bych řekl, že je to ve vnímání horizontu peněz. Ve „stavebku“ si na něj můžete za pár let šáhnout. V penzijním spoření je to mnohem dál a složitější pro představu.

EB: Pokud se přesuneme k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v ČR, tak vidíme dramatický pokles počtu smluv od roku 2008. Tehdy to bylo 5.070.000 ks smluv a ke konci roku 2017 3.212.000 ks. Co způsobilo tento dramatický pokles? Přestože stavební spoření je na prvních příčkách oblíbenosti. (04:59)

JŠ: Je to samozřejmě to, že stát se rozhodl snížit státní podporu. V letech 2010, 2011 kolem toho byly diskuze a došlo ke snížení. Už tehdy jsme upozorňovali, že nevyhnutelným důsledkem bude určitý odliv klientů. Ta čísla to bohužel potvrzují.

EB: V této souvislosti se můžeme podívat na graf výdajů na podporu stavebního spoření v jednotlivých letech. V roce 2005 činily státní výdaje na podporu 16 mld. Kč. V roce 2015 to již bylo pouze 4,6 mld. Kč. Jak se historicky vyvíjela státní podpora? (05:55)

JŠ: Když stavební spoření před 25 lety začínalo činila podpora max. 4.500 Kč. To byl téměř jeden hrubý měsíční plat. Postupem času, s růstem počtu klientů a růstem zatížení státního rozpočtu, došlo k rozhodnutí úpravy podmínek. Od roku 2004 byla podpora snížena na max. 3.000 Kč ročně. Ale to pouze u nových smluv. K další redukci došlo v roce 2011, kdy podpora klesla u všech smluv na max. 2.000 Kč za rok.

EB: Jaká byla vize státu? Proč to udělal? (07:05)

JŠ: Stát řešil rostoucí výdaje jako takové a rostoucí deficit rozpočtu. Jako jednu z možností úspory viděl snížení podpory stavebního spoření.

EB: Cílová částka u nově uzavřených smluv dosáhla téměř 400.000 Kč v roce 2017. Nejsou zbytečně tyto částky nadhodnoceny? (07:28)

JŠ: Já si myslím, že ne. Stále více lidí deklaruje, že stavební spoření chápou jako pomocníka pro financování bydlení. Pokud se bavíme dnes o cenách bydlení, které jdou raketově nahoru, tak v souladu s tím musí růst i cílová částka.

EB: Objem poskytnutých úvěrů za loňský rok byl 55 mld. Kč. Vidíte ten rok jako úspěšný? (08:12)

JŠ: V úvěrových obchodech byl ten rok mimořádně úspěšný. Měli jsme trochu obavy z prostředí nízkých úrokových sazeb. Sice jsme dokázali nabídnout levné úvěry, ale konkurence byla také nízko. Ukázalo se ovšem, že stavební spoření i za těchto podmínek má na trhu místo. Ta čísla to dokládají, takže z toho máme radost.

EB: Považují klienti stavební spoření jako hlavní produkt pro financování bydlení? Nebo jako doplňkový produkt k hypotéce? (09:00)

JŠ: Záleží na tom, jak bereme vyjádření „financovat bydlení“. Pokud jde o nákup bytu tak určitě klient zvažuje hypotéku a porovnává se stavebním spořením. Stavební spoření dominuje u rekonstrukcí, zateplení, nákupu nové kuchyňské linky, nové střechy apod.

EB: Počet aktivních úvěrů meziročně ovšem klesá. V roce 2012 to bylo 900.000 ks úvěrů a v loňském roce 612.000. Dochází tedy ke splácení úvěrů a jejich refinancování jinam? (10:04)

JŠ:To souvisí s celkovým úbytkem smluv stavebního spoření. Tudíž ubyly i úvěry. To jde ruku v ruce. Klienti u nás poptávají ovšem vyšší úvěry než dříve.

EB: Bylo to způsobeno extrémně nízkými sazbami na hypotékách? (11:00)

JŠ: Určitě to může být jeden z vlivů. Já si myslím, že je to také odliv klientů od stavebního spoření,
o kterém jste mluvil.

EB: Dá se nahlížet na stavební spoření jako na investici? (11:15)

JŠ: Dá, i když osobně nemám taková srovnání rád. Určitě je spoření a vytváření rezervy. Ale pod pojmem investice si představujeme také určitý spekulativní motiv. Toto je spoření. Pokud investice tak velice konzervativní.

EB: Jak dosáhnout ustavebního spoření nejvyššího efektivního úroku? Jak nejlépe nastavit stavební spoření pro jeho zhodnocení? (11:47)

JŠ: Nejlépe oslovit finančního poradce či zástupce spořitelny. Požádat ho o modelace dle požadavků. Dojde k nastavení přesné cílové částky, která se odráží v poplatkové politice. Následně je nastavena smlouva tak, aby mu mohla vynést co nejvíce.

EB: Mám tady jeden příklad nejvýhodnějšího nastavení. Měsíční úložka 1.667 Kč při cílové částce 140.000 Kč. Tam také směřovala moje dřívější otázka ohledně výše cílové částky. V případě, že klient v budoucnu plánuje nákup či rekonstrukci bydlení, je správné nastavit v počátku cílovou částku vyšší? Či je lepší nižší částka a v průběhu tuto částku navýšit. (12:24)

JŠ: Otázka je jasná, ale odpověď je složitá. Primárně by měly obě strany vědět, čeho chtějí dosáhnout. Pokud to jedna ze stran neví, tak je v nevýhodě a výsledek tomu bude odpovídat. Pokud se dohodnou, mohou následně nastavovat cílovou částku. Pokud klient říká, že si bude financovat bydlení, bude si chtít půjčit, musí následovat otázka: „Máte představu kolik?“. Pak by mohlo být nastaveno optimum. Dnes jsou ovšem známy případy klientů, kteří měli smlouvu a měli stanovenu cílovou částku. Ta se ovšem s odstupem času ukázala jako nízká. Následně požádají o navýšení částky, což spořitelny umožňují. Současně ovšem dodávají, že přejdou na aktuálně nabízený tarif. Stávající podmínky nejsou schopni garantovat dál. Tady musí dojít k dohodě. Klienti pak říkají, proč si sami již při uzavření nedali částku vyšší. Tudíž se nedá obecně říci jak nastavit přesnou částku.

Rozhovor

EB: Pokud tedy uzavřu tarifní variantu pro budoucí úvěr a za pár let budu chtít navýšit cílovou částku, tak spořitelna mi může tu tarifní variantu změnit? (14:57)

JŠ: Navýšení cílové částky je změna parametrů smlouvy. Po dohodě obou stran dochází zpravidla ke změně podmínek.Pokud nedojde k dohodě smlouva zůstává beze změn.

EB: Takže riziko spočívá v té dohodě obou stran? Současný tarif v případě navýšení není závazný. (15:32)

JŠ: Riziko je zpravidla čas. Klient obvykle nemění podmínky po třech měsících. Pokud ovšem přijde s požadavkem po čtyřech letech, úročení na trhu je jiné. Přijde za deset let, mezitím se změnilo třikrát. Pak také může těžko předpokládat, že dostane stejné podmínky, které měl. Stavební spořitelny jsou podnikatelské subjekty. Jejich hlavním úkolem je tvorba zisku. Musí samozřejmě dodržovat smlouvy
a zákonné prostředí. Nemohouse ovšem chovat charitativně a musí dodržovat aktuální ekonomické prostředí.

EB: Od roku 2013 klesaly úrokové sazby. V historii však docházelo k vypovídání smluv s vysokým úrokem. Jak je tomu dnes? (16:29)

JŠ: Dnes jdou sazby mírně nahoru. Nyní budu trošku odhadovat, jelikož neznám přesnou statistiku. Obecně smlouvy, které byly problematické a umožňovaly změnu podmínek, tak se již vyřídily. Dnes neočekávám, že by spořitelny dál vypovídaly smlouvy.

EB: Změna podmínek nastávala po změně vázací doby? Nebo během ní? (17:13)

JŠ: Zákon o stavebním spoření říká, že po uplynutí vázací doby může stavební spořitelna změnit úrokovou sazbu spoření. Pakliže o tom klienta dle smlouvy řádně informovala.

EB: Jaké jsou průměrné poplatky ve stavebním spoření? (17:33)

JŠ: Máme dva základní poplatky. Jeden je poplatek za uzavření smlouvy, který se pohybuje kolem jednoho procenta z cílové částky. Stavební spořitelny občas nabízejí akce, kdy lze tento poplatek snížit či se mu úplně vyhnout. Druhý je poplatek za vedení účtu. Ten se vybírá obvykle ročně. V ročním vyčíslení se pohybuje od 300 do 360 Kč, dle stavební spořitelny.

EB: Mají stavební spořitelny nějaké limity u cílových částek? Aby ji zprostředkovatel nenastavil vysoko a pak neinkasoval vysokou provizi. (18:29)

JŠ: To nevím přesně z hlavy. Ale obecně funguje, že v takovém případě musí cílovou částku schvalovat sama spořitelna. To jsou částky nad určitou výši. Není to v dikci poradce, ten si to musí nechat posvětit.

EB: Narážím na případy, kdy poradce uzavře spoření babičce s minimální úložkou, ale cílovou částkou např. milion korun. Spoření má být v budoucnosti určeno pro vnuka. Fungují nějaké kontrolní mechanismy? Etická pravidla? (18:57)

JŠ: Je zde neustálá kontrola kvality. Ale je to opět o znalosti klienta a poradce. Pokud poradce udělá špatnou službu klientovi, udělal mu ji naposled. Pokud vezme uvedený modelový příklad tak se může stát, že vnuk v budoucnu smlouvu o spoření ocení. Těžko zde mohuříce, že se poradce dopustil něčeho špatného. Pokud ovšem babička chtěla uzavřít vnukovi smlouvu na spoření např. na šest let, tak by neměl poradce radit tak vysokou cílovou částku. Ale záleží na vedeném rozhovoru a požadavcích.

K excesům ovšem dochází. Bohužel to známe i u nás v asociaci. Je velmi dobře, že spořitelny dbají na to, aby jejich zástupci byli proškoleni, dobře znali produkt a byli lepší a lepší.

EB: Nějaké obdobné případy jsou. Může se klient někam odvolat? Reklamovat? (20:57)

JŠ: Zde máme několik stupňů. Klient by měl primárně jednat s poradcem, může se obrátit na stavební spořitelnu. Pokud neuspěje, tak je dál několik stupňů řešení sporů mezi klientem a finanční institucí.

EB: Jakbyjste popsal rozdíl mezi překlenovacím úvěrem a hypotečním úvěrem. Jaké jsou hlavní rozdíly? (21:26)

JŠ: Mají něco společného a spoustu rozdílného. Překlenovací úvěr vznikl ve stavebním spoření primárně proto, aby překlenul část mezi momentem, kdy klient potřebuje peníze a tím kdy mu vznikne nárok na řádný úvěr ze stavební spoření. Z toho hlediska nemá tento úvěr nic společného s hypotékou. Pokud si klient pořizuje nemovitost a půjčuje si tolik, že musí nemovitost dát do zástavy asoučasně potřebuje finance dříve, než má naspořeno dostatek prostředků, dostane překlenovací úvěr, který se dá srovnávat s hypotékou.V těchto případech se bavíme o malém procentu případů, nějakých 20 až 30 %. Dále srovnáváme to, že hypotéka má nějaké fixační období. Překlenovací úvěr se vyznačuje tím, že se splácí úrok a dospořuje se na stavební spoření. Pak vznikne nárok na řádný úvěr.

EB: Pokud si vezmu překlenovací úvěr, tak jaké mám možnosti refinancování? Či celkového doplacení? Např. z důvodu prodeje nemovitosti. (23:03)

JŠ: Možnosti jsou dle smlouvy a zákona. Klient může nad rámec požadovat cokoliv, ale je jenom na vůli spořitelny, zda s tím bude souhlasit. Jsou zde zákonem garantovány případy jako úmrtí v rodině, zásadní rodinné změny apod.

EB: Jsou tedy podmínky předčasného doplacení stejné jako u hypoték?  (23:47)

JŠ: Nejsou a nemohou být. Peníze ve stavebních spořitelnách vznikají jinak než na mezibankovním trhu. I úvěr má jiný charakter. Proto je dobré znát podmínky.

EB: Pokud se stavebním spořením začínám, tak v případě čerpání, budu dlouhou dobu v překlenovacím úvěru. Jak se co nejdříve dostat do řádného úvěru, abych měl klasické splácení jako na hypotéce? (24:15)

JŠ: Otázkou je, zda dostanete překlenovací úvěr, když nebudete mít nic naspořeno. V souladu s regulací jsou požadovány určité vlastní prostředky.

EB: Je tedy otázkou, zda mám vlastní zdroje uložit na tu smlouvu? (24:45)

JŠ: To Vám sdělí, resp. vypočte stavební spořitelna, jak s vlastními prostředky zacházet. Jednou z nejlepších situací je, když klient již nějakou dobu spořil. Ale zpět k původní otázce.

EB: Jak se co nejdříve dostat do řádného úvěru? (25:11)

JŠ: Obecně spořit. Hodně spořit. Pro čerpání řádného úvěru je vyžadováno, aby smlouva fungovala min. dva roky. Stavební spořitelna bude chtít určitý spořící výkon, který se odrazí v tzv. hodnotícím čísle. Nebo abyste dostatečně dlouho a dost spořili. Úvěrová smlouva se pak do řádného úvěru překlopí dříve.

EB: Kolik procent bych měl mít naspořeno abych překlenul do řádného úvěru? (25:51)

JŠ: Nejtypičtější tarif je tzv. „40 na 60“. 40 % z cílové částky naspoříte a 60 %půjčí z řádného úvěru stavební spořitelna.

EB: V historii docházelo k tomu, že nešly překlenovací úvěry vyplatit.Objevovali se články, že jsou klienti rukojmí stavebních spořitelen. Jaká je pravda a jaká je situace dnes? (26:13)

JŠ: Vždy záleží na textaci smlouvy. Pokud tam je uvedeno, že klient může splatit překlenovací úvěr pouze se souhlasem stavební spořitelny, nemohl předpokládat, že přijde do spořitelny a jednoduše splatí. Pokud souhlas nezískal musel si poradit. Vydávání souhlasů odpovídalo opět ekonomické realitě. Zda se to spořitelně vyplatilo. Druhou otázkou je, jak moc se to klientovi líbilo. A jak dále bude tyto zkušenosti reflektovat při další spolupráci. Jak jsme říkali, některá čísla ukazují na odliv klientů.

EB: Úrokové sazby rostou. Je stavební spoření vhodným produktem pro financování budoucího bydlení v případě uzavření úvěrové varianty. Jak se chová stavební spoření v různých úrokových režimech. (27:25)

JŠ: Prostředí růstu úrokových sazeb je to, co má stavební spoření nejraději. Klient má ve smlouvě definovanou sazbu řádného úvěru. Pokud sazby rostou a sazba ve smlouvě je fixovaná, tak se klient dostává do stále lepší situace. Toho klienti stavebních spořitelen budou využívat i do budoucna.

EB: Aktuálně je v úvěrové tarifní variantě 0,5 % pro fázi spoření. Znamená to tedy, že v budoucnu mi může vzrůst úrok úvěru max. na 3,5 %? Je to vždy o 3 %? (28:22)

JŠ: Zákon stanovuje, že rozdíl v úrokové sazbě z úvěru a vkladu v rámci jedné smlouvy může být max. 3 %. Pokud tedy máte nyní dnes 1 % na spoření, sazba na úvěr nebude vyšší než 4 %.

EB: Tudíž je dnes výhodné uzavřít stavební spoření? V případě plánování bydlení za několik let. (29:05)

JŠ: Dnes by se to zvláště vyplatilo. Ale pokud byste jenom spořil a vytvořil si vlastní kapitál, a následně se rozhodl k jiné příležitosti, tak máte s naspořenou částkou vždy lepší manévrovací prostor.

EB: Jak je nastavena státní podpora spoření u našich nejbližších sousedů? Je tam také stavební spoření hitem jako u nás? (29:44)

JŠ: Stavební spoření k nám přišlo z Německa.A také na základě výborných zkušeností z Rakouska. Tam mají klienti se stavebním spořením dobré zkušenosti. V Polsku stavební spoření není. Trošku nepochopitelně, ale taková je realita. Na Slovensku je to podobné jako u nás. Z důvodu experimentování vlády s provázáním státní podpory na dané účely došlo k poklesu spoření.

EB: V minulých letech, konkrétně v roce 2013, bylo tématem účelové vázání státní podpory. Karlova Univerzita přinesla studii, kdy navrhovala účelové svázání státní podpory na různé typy životních situací – nezaměstnanost, studium, zdravotní péče, důchody apod. Na Slovensku s tím experimentovali a moc se jim to nepovedlo. Jste rád, že to tedy neprošlo? (30:55)

JŠ: Jsem rád, že to neprošlo. Toto je nutné zvážit na desítky let dopředu. Pokud se klient rozhodne spořit např. na důchod, nemůžeme následně měnit podmínky každých pár let. Zavedení provázanosti by šlo udělat v případě politické shody. A ve shodě se spořitelnami. Ale to je určitě debata na dlouhou dobu.

EB: Navrhoval byste pro zatraktivnění nějakou změnu ve stavebním spoření? Stát vlastně jenom snižuje podporu. (32:09)

JŠ: Státu se musím kategoricky zastat. Poskytl miliardy korun jako podporu klientům. A to každoročně. V současnosti bych žádnou změnu nedělal. To, co se ukazuje dlouhodobě jako potřeba, je stabilita.

Děkuji za rozhovor a přijetí našeho pozvání.

Děkuji a bylo mi potěšením.

Již od roku 1993 můžeme sjednávat v České Republice „Stavební spoření“. Slavíme tedy dvacáté páté výročí. Jak se vyvíjelo stavební spoření a jaká je jeho budoucnost? Má stále u klientů své nezastupitelné místo v portfoliích? Na to jsme se zeptali pana Jiřího Šedivého (JŠ), tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen.

Emil Brož (EB): Vítejte. Úvodní otázka. Máte stavební spoření? (00:47)

JŠ: Asi jinou odpověď nečekáte … J

EB: Jste s ním spokojen? (00:52)

JŠ: Jsem s ním spokojen. Mám několik stavební spoření a celá moje rodina také. Já jsem fanoušek stavebního spoření, a to nejen profesně.

EB: Jaké jsou jeho hlavní výhody? Proč je tak oblíbené? (01:05)

JŠ: Vidím několik sobě rovných výhod. A vyplývají napovrch v momentě, když se vám něco stane. Můžete si univerzálně spořit. Když přijde situace, že potřebujete peníze na bydlení, můžete si vzít úvěr. Nebo použít úspory s nějakým malým úvěrem na financování bytových potřeb. Pokud již spoříte danou zákonnou dobu, tedy alespoň šest let, tak můžete finance vybrat a použít na co uznáte za vhodné. Máte tedy určitou finanční rezervu, a přitom jste na nějakou dobu poskytly finance těm, kteří je na bydlení použít chtěli.

EB: Jeho oblíbenost tedy spočívá v tvorbě rezerv ve střednědobém horizontu za účelem bydlení. Po šestiletém období můžeme peníze použít na cokoliv? (01:48)

JŠ: Určitě. Možnost použití financí na cokoliv po šestiletém období ho předurčuje do role rezervy. Máte svobodnou volbu naložení s nakumulovaným kapitálem.

EB: Stavební spoření nemusí být použito primárně k nákupu bydlení? (02:23)

JŠ: Nemusí. Nicméně v drtivé většině případů (až 85%) je využíváno k bydlení. A to i v případě, že si klient nebere úvěr.

EB: Že je obliba stavební spoření velká, ukazuje i barometr obliby spoření, který pro asociaci stavebních spořitelenpravidelně dělá agentura International Business and ResearchServices. Můžete říci jaká je metodika agentury? Protože stavební spoření zde vychází na prvním místě s oblibou 50 %, druhé jsou drahé kovy s oblibou 47%. Až třetí je doplňkové penzijní spoření se 45 %. Jakým způsobem se tedy dělá tento barometr obliby? (02:44)

JŠ: Jedná se o klasický výzkum veřejného mínění na vzorku tisíce respondentů. Je tam kladena otázka, která zhruba zní: „Bez ohledu nato, co využíváte nebo máte, nám sdělte, co považujete v současnosti za obzvlášť atraktivní variantu pro spoření.“ Je tam nabídnuto několik možností a následně se klasicky matematicky srovnává výsledek a graficky převede do zmíněného barometru.

EB: A co byste na to řekl Vy? Komodity nejsou zrovna konzervativním produktem. (03:50)

JŠ: Podle mě je to odrazen nízkých úrokových sazeb v ekonomice. Na drahé kovy je poslední dobou relativně spolehnutí.

EB:Doplňkové penzijní spoření jste porazily. Přitom v DPS mají Češi aktuálně 414 mld. Kč. Ve stavební spoření to bylo koncem roku 2017 359 mld. Kč. Je to právě díky tomu, že DPS má dlouhodobý horizont -v porovnání se stavebním spořením, kde si Češi dokáží představit jeho využití? (04:09)

JŠ: Popsal jste to úplně přesně. Sám bych řekl, že je to ve vnímání horizontu peněz. Ve „stavebku“ si na něj můžete za pár let šáhnout. V penzijním spoření je to mnohem dál a složitější pro představu.

EB: Pokud se přesuneme k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v ČR, tak vidíme dramatický pokles počtu smluv od roku 2008. Tehdy to bylo 5.070.000 ks smluv a ke konci roku 2017 3.212.000 ks. Co způsobilo tento dramatický pokles? Přestože stavební spoření je na prvních příčkách oblíbenosti. (04:59)

JŠ: Je to samozřejmě to, že stát se rozhodl snížit státní podporu. V letech 2010, 2011 kolem toho byly diskuze a došlo ke snížení. Už tehdy jsme upozorňovali, že nevyhnutelným důsledkem bude určitý odliv klientů. Ta čísla to bohužel potvrzují.

EB: V této souvislosti se můžeme podívat na graf výdajů na podporu stavebního spoření v jednotlivých letech. V roce 2005 činily státní výdaje na podporu 16 mld. Kč. V roce 2015 to již bylo pouze 4,6 mld. Kč. Jak se historicky vyvíjela státní podpora? (05:55)

JŠ: Když stavební spoření před 25 lety začínalo činila podpora max. 4.500 Kč. To byl téměř jeden hrubý měsíční plat. Postupem času, s růstem počtu klientů a růstem zatížení státního rozpočtu, došlo k rozhodnutí úpravy podmínek. Od roku 2004 byla podpora snížena na max. 3.000 Kč ročně. Ale to pouze u nových smluv. K další redukci došlo v roce 2011, kdy podpora klesla u všech smluv na max. 2.000 Kč za rok.

EB: Jaká byla vize státu? Proč to udělal? (07:05)

JŠ: Stát řešil rostoucí výdaje jako takové a rostoucí deficit rozpočtu. Jako jednu z možností úspory viděl snížení podpory stavebního spoření.

EB: Cílová částka u nově uzavřených smluv dosáhla téměř 400.000 Kč v roce 2017. Nejsou zbytečně tyto částky nadhodnoceny? (07:28)

JŠ: Já si myslím, že ne. Stále více lidí deklaruje, že stavební spoření chápou jako pomocníka pro financování bydlení. Pokud se bavíme dnes o cenách bydlení, které jdou raketově nahoru, tak v souladu s tím musí růst i cílová částka.

EB: Objem poskytnutých úvěrů za loňský rok byl 55 mld. Kč. Vidíte ten rok jako úspěšný? (08:12)

JŠ: V úvěrových obchodech byl ten rok mimořádně úspěšný. Měli jsme trochu obavy z prostředí nízkých úrokových sazeb. Sice jsme dokázali nabídnout levné úvěry, ale konkurence byla také nízko. Ukázalo se ovšem, že stavební spoření i za těchto podmínek má na trhu místo. Ta čísla to dokládají, takže z toho máme radost.

EB: Považují klienti stavební spoření jako hlavní produkt pro financování bydlení? Nebo jako doplňkový produkt k hypotéce? (09:00)

JŠ: Záleží na tom, jak bereme vyjádření „financovat bydlení“. Pokud jde o nákup bytu tak určitě klient zvažuje hypotéku a porovnává se stavebním spořením. Stavební spoření dominuje u rekonstrukcí, zateplení, nákupu nové kuchyňské linky, nové střechy apod.

EB: Počet aktivních úvěrů meziročně ovšem klesá. V roce 2012 to bylo 900.000 ks úvěrů a v loňském roce 612.000. Dochází tedy ke splácení úvěrů a jejich refinancování jinam? (10:04)

JŠ:To souvisí s celkovým úbytkem smluv stavebního spoření. Tudíž ubyly i úvěry. To jde ruku v ruce. Klienti u nás poptávají ovšem vyšší úvěry než dříve.

EB: Bylo to způsobeno extrémně nízkými sazbami na hypotékách? (11:00)

JŠ: Určitě to může být jeden z vlivů. Já si myslím, že je to také odliv klientů od stavebního spoření,
o kterém jste mluvil.

EB: Dá se nahlížet na stavební spoření jako na investici? (11:15)

JŠ: Dá, i když osobně nemám taková srovnání rád. Určitě je spoření a vytváření rezervy. Ale pod pojmem investice si představujeme také určitý spekulativní motiv. Toto je spoření. Pokud investice tak velice konzervativní.

EB: Jak dosáhnout ustavebního spoření nejvyššího efektivního úroku? Jak nejlépe nastavit stavební spoření pro jeho zhodnocení? (11:47)

JŠ: Nejlépe oslovit finančního poradce či zástupce spořitelny. Požádat ho o modelace dle požadavků. Dojde k nastavení přesné cílové částky, která se odráží v poplatkové politice. Následně je nastavena smlouva tak, aby mu mohla vynést co nejvíce.

EB: Mám tady jeden příklad nejvýhodnějšího nastavení. Měsíční úložka 1.667 Kč při cílové částce 140.000 Kč. Tam také směřovala moje dřívější otázka ohledně výše cílové částky. V případě, že klient v budoucnu plánuje nákup či rekonstrukci bydlení, je správné nastavit v počátku cílovou částku vyšší? Či je lepší nižší částka a v průběhu tuto částku navýšit. (12:24)

JŠ: Otázka je jasná, ale odpověď je složitá. Primárně by měly obě strany vědět, čeho chtějí dosáhnout. Pokud to jedna ze stran neví, tak je v nevýhodě a výsledek tomu bude odpovídat. Pokud se dohodnou, mohou následně nastavovat cílovou částku. Pokud klient říká, že si bude financovat bydlení, bude si chtít půjčit, musí následovat otázka: „Máte představu kolik?“. Pak by mohlo být nastaveno optimum. Dnes jsou ovšem známy případy klientů, kteří měli smlouvu a měli stanovenu cílovou částku. Ta se ovšem s odstupem času ukázala jako nízká. Následně požádají o navýšení částky, což spořitelny umožňují. Současně ovšem dodávají, že přejdou na aktuálně nabízený tarif. Stávající podmínky nejsou schopni garantovat dál. Tady musí dojít k dohodě. Klienti pak říkají, proč si sami již při uzavření nedali částku vyšší. Tudíž se nedá obecně říci jak nastavit přesnou částku.

EB: Pokud tedy uzavřu tarifní variantu pro budoucí úvěr a za pár let budu chtít navýšit cílovou částku, tak spořitelna mi může tu tarifní variantu změnit? (14:57)

JŠ: Navýšení cílové částky je změna parametrů smlouvy. Po dohodě obou stran dochází zpravidla ke změně podmínek.Pokud nedojde k dohodě smlouva zůstává beze změn.

EB: Takže riziko spočívá v té dohodě obou stran? Současný tarif v případě navýšení není závazný. (15:32)

JŠ: Riziko je zpravidla čas. Klient obvykle nemění podmínky po třech měsících. Pokud ovšem přijde s požadavkem po čtyřech letech, úročení na trhu je jiné. Přijde za deset let, mezitím se změnilo třikrát. Pak také může těžko předpokládat, že dostane stejné podmínky, které měl. Stavební spořitelny jsou podnikatelské subjekty. Jejich hlavním úkolem je tvorba zisku. Musí samozřejmě dodržovat smlouvy
a zákonné prostředí. Nemohouse ovšem chovat charitativně a musí dodržovat aktuální ekonomické prostředí.

EB: Od roku 2013 klesaly úrokové sazby. V historii však docházelo k vypovídání smluv s vysokým úrokem. Jak je tomu dnes? (16:29)

JŠ: Dnes jdou sazby mírně nahoru. Nyní budu trošku odhadovat, jelikož neznám přesnou statistiku. Obecně smlouvy, které byly problematické a umožňovaly změnu podmínek, tak se již vyřídily. Dnes neočekávám, že by spořitelny dál vypovídaly smlouvy.

EB: Změna podmínek nastávala po změně vázací doby? Nebo během ní? (17:13)

JŠ: Zákon o stavebním spoření říká, že po uplynutí vázací doby může stavební spořitelna změnit úrokovou sazbu spoření. Pakliže o tom klienta dle smlouvy řádně informovala.

EB: Jaké jsou průměrné poplatky ve stavebním spoření? (17:33)

JŠ: Máme dva základní poplatky. Jeden je poplatek za uzavření smlouvy, který se pohybuje kolem jednoho procenta z cílové částky. Stavební spořitelny občas nabízejí akce, kdy lze tento poplatek snížit či se mu úplně vyhnout. Druhý je poplatek za vedení účtu. Ten se vybírá obvykle ročně. V ročním vyčíslení se pohybuje od 300 do 360 Kč, dle stavební spořitelny.

EB: Mají stavební spořitelny nějaké limity u cílových částek? Aby ji zprostředkovatel nenastavil vysoko a pak neinkasoval vysokou provizi. (18:29)

JŠ: To nevím přesně z hlavy. Ale obecně funguje, že v takovém případě musí cílovou částku schvalovat sama spořitelna. To jsou částky nad určitou výši. Není to v dikci poradce, ten si to musí nechat posvětit.

EB: Narážím na případy, kdy poradce uzavře spoření babičce s minimální úložkou, ale cílovou částkou např. milion korun. Spoření má být v budoucnosti určeno pro vnuka. Fungují nějaké kontrolní mechanismy? Etická pravidla? (18:57)

JŠ: Je zde neustálá kontrola kvality. Ale je to opět o znalosti klienta a poradce. Pokud poradce udělá špatnou službu klientovi, udělal mu ji naposled. Pokud vezme uvedený modelový příklad tak se může stát, že vnuk v budoucnu smlouvu o spoření ocení. Těžko zde mohuříce, že se poradce dopustil něčeho špatného. Pokud ovšem babička chtěla uzavřít vnukovi smlouvu na spoření např. na šest let, tak by neměl poradce radit tak vysokou cílovou částku. Ale záleží na vedeném rozhovoru a požadavcích.

K excesům ovšem dochází. Bohužel to známe i u nás v asociaci. Je velmi dobře, že spořitelny dbají na to, aby jejich zástupci byli proškoleni, dobře znali produkt a byli lepší a lepší.

EB: Nějaké obdobné případy jsou. Může se klient někam odvolat? Reklamovat? (20:57)

JŠ: Zde máme několik stupňů. Klient by měl primárně jednat s poradcem, může se obrátit na stavební spořitelnu. Pokud neuspěje, tak je dál několik stupňů řešení sporů mezi klientem a finanční institucí.

EB: Jakbyjste popsal rozdíl mezi překlenovacím úvěrem a hypotečním úvěrem. Jaké jsou hlavní rozdíly? (21:26)

JŠ: Mají něco společného a spoustu rozdílného. Překlenovací úvěr vznikl ve stavebním spoření primárně proto, aby překlenul část mezi momentem, kdy klient potřebuje peníze a tím kdy mu vznikne nárok na řádný úvěr ze stavební spoření. Z toho hlediska nemá tento úvěr nic společného s hypotékou. Pokud si klient pořizuje nemovitost a půjčuje si tolik, že musí nemovitost dát do zástavy asoučasně potřebuje finance dříve, než má naspořeno dostatek prostředků, dostane překlenovací úvěr, který se dá srovnávat s hypotékou.V těchto případech se bavíme o malém procentu případů, nějakých 20 až 30 %. Dále srovnáváme to, že hypotéka má nějaké fixační období. Překlenovací úvěr se vyznačuje tím, že se splácí úrok a dospořuje se na stavební spoření. Pak vznikne nárok na řádný úvěr.

EB: Pokud si vezmu překlenovací úvěr, tak jaké mám možnosti refinancování? Či celkového doplacení? Např. z důvodu prodeje nemovitosti. (23:03)

JŠ: Možnosti jsou dle smlouvy a zákona. Klient může nad rámec požadovat cokoliv, ale je jenom na vůli spořitelny, zda s tím bude souhlasit. Jsou zde zákonem garantovány případy jako úmrtí v rodině, zásadní rodinné změny apod.

EB: Jsou tedy podmínky předčasného doplacení stejné jako u hypoték?  (23:47)

JŠ: Nejsou a nemohou být. Peníze ve stavebních spořitelnách vznikají jinak než na mezibankovním trhu. I úvěr má jiný charakter. Proto je dobré znát podmínky.

EB: Pokud se stavebním spořením začínám, tak v případě čerpání, budu dlouhou dobu v překlenovacím úvěru. Jak se co nejdříve dostat do řádného úvěru, abych měl klasické splácení jako na hypotéce? (24:15)

JŠ: Otázkou je, zda dostanete překlenovací úvěr, když nebudete mít nic naspořeno. V souladu s regulací jsou požadovány určité vlastní prostředky.

EB: Je tedy otázkou, zda mám vlastní zdroje uložit na tu smlouvu? (24:45)

JŠ: To Vám sdělí, resp. vypočte stavební spořitelna, jak s vlastními prostředky zacházet. Jednou z nejlepších situací je, když klient již nějakou dobu spořil. Ale zpět k původní otázce.

EB: Jak se co nejdříve dostat do řádného úvěru? (25:11)

JŠ: Obecně spořit. Hodně spořit. Pro čerpání řádného úvěru je vyžadováno, aby smlouva fungovala min. dva roky. Stavební spořitelna bude chtít určitý spořící výkon, který se odrazí v tzv. hodnotícím čísle. Nebo abyste dostatečně dlouho a dost spořili. Úvěrová smlouva se pak do řádného úvěru překlopí dříve.

EB: Kolik procent bych měl mít naspořeno abych překlenul do řádného úvěru? (25:51)

JŠ: Nejtypičtější tarif je tzv. „40 na 60“. 40 % z cílové částky naspoříte a 60 %půjčí z řádného úvěru stavební spořitelna.

EB: V historii docházelo k tomu, že nešly překlenovací úvěry vyplatit.Objevovali se články, že jsou klienti rukojmí stavebních spořitelen. Jaká je pravda a jaká je situace dnes? (26:13)

JŠ: Vždy záleží na textaci smlouvy. Pokud tam je uvedeno, že klient může splatit překlenovací úvěr pouze se souhlasem stavební spořitelny, nemohl předpokládat, že přijde do spořitelny a jednoduše splatí. Pokud souhlas nezískal musel si poradit. Vydávání souhlasů odpovídalo opět ekonomické realitě. Zda se to spořitelně vyplatilo. Druhou otázkou je, jak moc se to klientovi líbilo. A jak dále bude tyto zkušenosti reflektovat při další spolupráci. Jak jsme říkali, některá čísla ukazují na odliv klientů.

EB: Úrokové sazby rostou. Je stavební spoření vhodným produktem pro financování budoucího bydlení v případě uzavření úvěrové varianty. Jak se chová stavební spoření v různých úrokových režimech. (27:25)

JŠ: Prostředí růstu úrokových sazeb je to, co má stavební spoření nejraději. Klient má ve smlouvě definovanou sazbu řádného úvěru. Pokud sazby rostou a sazba ve smlouvě je fixovaná, tak se klient dostává do stále lepší situace. Toho klienti stavebních spořitelen budou využívat i do budoucna.

EB: Aktuálně je v úvěrové tarifní variantě 0,5 % pro fázi spoření. Znamená to tedy, že v budoucnu mi může vzrůst úrok úvěru max. na 3,5 %? Je to vždy o 3 %? (28:22)

JŠ: Zákon stanovuje, že rozdíl v úrokové sazbě z úvěru a vkladu v rámci jedné smlouvy může být max. 3 %. Pokud tedy máte nyní dnes 1 % na spoření, sazba na úvěr nebude vyšší než 4 %.

EB: Tudíž je dnes výhodné uzavřít stavební spoření? V případě plánování bydlení za několik let. (29:05)

JŠ: Dnes by se to zvláště vyplatilo. Ale pokud byste jenom spořil a vytvořil si vlastní kapitál, a následně se rozhodl k jiné příležitosti, tak máte s naspořenou částkou vždy lepší manévrovací prostor.

EB: Jak je nastavena státní podpora spoření u našich nejbližších sousedů? Je tam také stavební spoření hitem jako u nás? (29:44)

JŠ: Stavební spoření k nám přišlo z Německa.A také na základě výborných zkušeností z Rakouska. Tam mají klienti se stavebním spořením dobré zkušenosti. V Polsku stavební spoření není. Trošku nepochopitelně, ale taková je realita. Na Slovensku je to podobné jako u nás. Z důvodu experimentování vlády s provázáním státní podpory na dané účely došlo k poklesu spoření.

EB: V minulých letech, konkrétně v roce 2013, bylo tématem účelové vázání státní podpory. Karlova Univerzita přinesla studii, kdy navrhovala účelové svázání státní podpory na různé typy životních situací – nezaměstnanost, studium, zdravotní péče, důchody apod. Na Slovensku s tím experimentovali a moc se jim to nepovedlo. Jste rád, že to tedy neprošlo? (30:55)

JŠ: Jsem rád, že to neprošlo. Toto je nutné zvážit na desítky let dopředu. Pokud se klient rozhodne spořit např. na důchod, nemůžeme následně měnit podmínky každých pár let. Zavedení provázanosti by šlo udělat v případě politické shody. A ve shodě se spořitelnami. Ale to je určitě debata na dlouhou dobu.

EB: Navrhoval byste pro zatraktivnění nějakou změnu ve stavebním spoření? Stát vlastně jenom snižuje podporu. (32:09)

JŠ: Státu se musím kategoricky zastat. Poskytl miliardy korun jako podporu klientům. A to každoročně. V současnosti bych žádnou změnu nedělal. To, co se ukazuje dlouhodobě jako potřeba, je stabilita.

Děkuji za rozhovor a přijetí našeho pozvání.

Děkuji a bylo mi potěšením.

Reklama

Témata

Hrubá a čistá mzda

Z hrubé mzdy sjednané v pracovní smlouvě odvádí zaměstnanci zálohu na daň z příjmu fyzických...

Máme "papíry" pod palcem

Pro výpočet daňových povinností musí všechny OSVČ vést buď účetnictví, daňovou evidenci nebo...

Koupě bytu nebo podnájem

Výdaje na bydlení tvoří významnou část rodinného rozpočtu. Pořízení vlastního bydlení a hypotéky...

Platba pojistného

Všichni občané s trvalým pobytem v Česku platí zdravotní pojištění. Jak je zdravotní pojištění...

Podnikání v ČR

V posledních dnech byla hojně diskutovaným tématem rovnost podmínek pro zaměstnance na jedné...

Reklama
Reklama

Vánoční testy

Otestujte si své znalosti

V našich pěti vánočních testech si můžete ověřit své finanční a daňové znalosti. Udělejte si malou rodinou soutěž a ukažte ostatním, že znáte více než 80 % správných odpovědí!

Otevřete téma

O webu DůmFinancí.cz | Inzerce | Loga

Užitečné: Seznam finančních úřadů | Aktuální kurzovní lístek ČNB

Partneři: Finanční poradenství | poradci-sobě.cz | Roští.cz | Bankovní poplatky.com | Moje poplatky.cz


Všechny materiály © Copyright 2006 - 2018 DůmFinancí.cz (dumfinanci.cz ). Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1802-5153. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Ekonomický portál DůmFinancí.cz vydává společnost FINFOCUS, s.r.o., Smluvní podmínky , Soukromí
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.