Čína – další krok k westernizaci

štítky Investice Politika čtení na 3 minuty

foto: Wikimedia Commons

Čínská centrální banka (PBC) zaskočila v horkuhibernující měnové trhy ohlášením devalvace své měny. Posunutím centrální parity proti dolaru, kolem které může jüan oscilovat, o skoro 2% níž (což je v čínských poměrech přísného řízení kurzu velký pohyb) spustila výrazné oslabení jüanu.

Okamžitě se vyrojilo mnoho otázek. Proč nyní? Co Čína sleduje? Jedná se oprvní výstřel v nadcházející globální měnové válce?

Klíčovým a důležitějším než samotný posun parity, který se dostal na titulní strany novin a který velikostně není nikterak šokující, je však jiný fakt – PBC totiž změnila mechanismus, jímž bude centrální parita stanovována. Doposud PBC stanovovala paritu v podstatě libovolně, a rozdíl mezi (hypoteticky) tržním kurzem a kurzem oktrojovaným se projevoval změnou jejích devizových rezerv. V podstatě nedělala nic jiného nežco např. švýcarská centrální bankado ledna 2015, tj. bránila netržní kurz. Jediný rozdíl mezi SNB na jedné straně a PBC na straně druhé je, že PBC stanovovala úroveň denně a v poslední době bránila kurz před oslabením (devizové rezervy PBC v posledních čtvrtletíchsetrvale klesaly). Po této změně však bude PBC při stanovovaní parity brát v potaz tržní kurz předchozího dneteoreticky je tak nyní možné, že měna bude oslabovat ad infinitum (teoreticky proto, že PBC si i po úterý ponechává možnost intervenovat, kdyby se jüanchtěl kompletně vymknout stranické kontrole).

Proč to Čína udělala nyní? Rezervy v tom roli nehrají – Čína jich má tolik, že by mohla jüan bránit léta.Spíše jen umně využila příhodnou situaci a zabila několik much jednou ranou.

Zaprvé – vzpomeňme, jak donedávna politici (zejména američtí) brojili za to, aby Čína nechala svou měnu plavat, očekávajíc, že následné posílení zmírní chronickou nerovnováhu mezi USA a Čínou. Krok PBCtato vrata tržním silám pootevírá – akorát, že se děje v době, kdy jüan nejspíš oslabí. Bude to však oslabení tržní, proti kterému nejde příliš namítat, a to ani v době silného dolaru. Útoky proti čínskému „podhodnocovaní“ měny v americké předvolební kampani však asi moc slyšet nebude.

Zadruhé, Čína chce dostat jüan do koše měn tzv. SDR („zvláštní práva čerpání“), což je esoterická účetní (a rezervní) měna MMF a pro Čínu hlavně otázka prestiže. Pokud PBC neomezí nově nabytou svobodu jüanu jinak, požadavek flexibility a volné použitelnosti měny, který MMF na měnové kandidáty klade, bude (lehčeji) splněn. Navíc dlouhodobým cílem Číny je vyvázat se z vazby na dolar, čemuž tento krok pomáhá.

Zatřetí, z ekonomického hlediska je oslabení na místě a přichází vhod. Vzhledem k „měkkému“ navázání na dolara vyšší čínské inflaci než v EMU či USA, jüan letos v reálném vyjádření proti koši měn posílil o více než 15%. Výrazné zpomalení exportů (ergo, průmyslu, tvořícího přes 40% ekonomiky) a celkového růstu ekonomiky tak i navzdory již proběhlému uvolnění měnových podmínek skrze sazby odůvodňuje i uvolnění skrze kurz. Samozřejmě, bylo možné zachovat dosavadní režim a direktivně oslabit měnu o 15%, takový netržní a nesystémový krok by však určitě vyvolal ostrou kritiku jak ze strany MMF, tak ze strany Evropy a USA. Tržní oslabení je naopak „čisté“.

Jedná se o nekalou měnovou válku? Ve srovnání s nedávno skončeným kvantitativním uvolňováním v USA a probíhajícími odkupy aktiv v EMU a vzhledem k tomu, že bez PBC by jüan letos proti dolaru bezpochyby po vzoru jiných měn oslabil, je to tvrzení, eufemisticky řečeno, nemístné. Čínav úterý neudělala nic než další z kroků na své pomalé cestě k ekonomickému „pozápadnění“se.

Martin Lobotka, hlavní analytik ConseqInvestment Management a.s.

Tiskové oddělení Dům financí

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí

CMP