Eurová německá záhada

štítek Měnová politika čtení na 2 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Ani poslední průmyslová data z Německa, zveřejněná v první polovině dubna, „záhadu“ slabého eura nerozřešila. Průmyslová produkce sice v únoru oproti lednu vzrostla (0,6 %), v posledních třech měsících však přidala pouze 0,7% a od dubna minulého roku se v podstatě nezměnila. Když uvážíme, že touto dobou loni stálo euro 1,4 dolaru a nyní je na dohled paritě, a že Německo je druhýnejvětší světový exportér, těžko to lze pokládat za úspěch.

Podobný obrázek skýtají i data z průmyslových objednávek – v únoru klesly oproti lednu o skoro procento. To by vzhledem k volatilitě těchto dat samo osobě neznamenalo moc, nebýt faktu, že se jak celkové objednávky, taky objednávky ze zemí mimo Eurozónu od listopadu, kdy propad eura výrazně zrychlil, vůbec nezměnily. Dodáme-li, že v posledních měsících byly německé průmyslové objednávky taženy jen objednávkami spotřebitelského zboží až domácí ekonomiky, je zřejmé, že Německu pomáhá spíše ropa a než slabé euro…

 Nebo ne? Jinou hypotézu nabízí srovnání s USA. Zatímco na druhé straně Atlantiku i navzdory solidnímu vývoji domácí poptávky zpracovatelský průmysl, který je nejcitlivější na vývoj kurzu, dynamiku od dubna minulého roku ztrácí, v Eurozóně je to naopak. Slabé euro tak sice nevede k viditelnému růstu zahraniční poptávky po evropském průmyslovém zboží, která by se dala očekávat, ale možná způsobuje, že se tato poptávka nezhoršuje. A to by jinak zřejmě nastalo, když růst na rozvíjejících se trzích sklouzává na tempa neviděná od krize v letech 2008-9 a kdy z bloku BRIC, který měl táhnout globální růst, zůstala nedotčená v podstatě jen Indie. Německý export v posledních letech táhly právě rozvíjející se trhy,ty však dnes zpomalují tu kvůli cenám komodit či vojnovým avantýrám (Rusko, Latinská Amerika), jinde kvůli efektům silného dolaru a pomalu se blížícího utažení americké měnové politiky na dostupnost financování.

Znovu – podobně jako v případě oslabení české koruny v roce 2009 či koncem roku 2013 – se tak potvrzuje stará pravda, že kde není poptávka, oslabení kurzu příliš nepomůže.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

Tiskové oddělení Dům financí

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí