Kdo platí na daních skutečně více?
štítek Daně čtení na 2 minuty
OSVČ platí méně na povinném pojistném než zaměstnanci. Na druhou stranu OSVČ nemají během nemoci nárok na náhradu mzdy jako zaměstnanci. Na nemocenskou pouze když si platí nemocenské pojištění, které by zase zvýšilo jejich zdanění. OSVČ dále platí daně a poplatky, které zaměstnanci neplatí.
OSVČ musí platit silniční daň, DPH, kolky a další poplatky spojené s vyřizováním nejrůznějších povolení. Rozdíl v míře daňového zatížení mezi OSVČ a živnostníkem je nižší než se na první pohled zdá.
Související
Nižší pojistné, ale žádné státní dávky
Všechny OSVČ odvádí méně na povinném pojistném, ale současně nemají na rozdíl zaměstnanců nárok na řadu dávek.
- V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel. OSVČ během prvních 14 dní pracovní neschopnosti nemají nárok na žádné zajištění.
- Když onemocní OSVČ, tak má nárok na nemocenskou pouze, když si platí dobrovolné nemocenské pojištění. A až od 15. dne nemoci. Takovou dlouho dobu nepracovat si však OSVČ nemohou dovolit a tak si dobrovolné nemocenské pojištění v praxi platí pouze velmi málo všech OSVČ. Neplacení dobrovolného nemocenského pojištění znamená, že nemají podnikatelky ani nárok na mateřskou.
- Zaměstnanci mohou v případě nemoci blízké osoby nebo dětí čerpat ošetřovné. OSVČ nemají nikdy na ošetřovné nárok.
Nižší důchody a podpora
Při výpočtu důchodu není rozhodující hrubý zisk, ale částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění. Stejně tak se vypočítává podpora v nezaměstnanosti z vyměřovacího základu a nikoliv zisku. OSVČ tak mají v praxi nízké důchody a nízkou podporu v nezaměstnanosti. Finanční zajištění zaměstnanců v případě sociálních události (nemoc, důchod či nezaměstnanosti) je výrazně vyšší než OSVČ.
OSVČ tedy platí méně na sociálním pojištění, ale současně nečerpají ošetřovné, mateřskou a nemocenskou. Dále mají OSVČ nižší státní důchod a podporu v nezaměstnanosti.
Praktický příklad
Na zjednodušeném příkladu si ukážeme, že mají OSVČ nižší státní důchod než zaměstnanci o více než pětinu. Paní Svobodová má za produktivní život průměrnou měsíční mzdu 20 400 Kč a paní Kučerová hrubý měsíční zisk 20 400 Kč. Obě paní získají dobu pojištění 42 let.
- Paní Svobodová má osobní vyměřovací základ 20 400 Kč a získala dobu pojištění 42 let. Paní Svobodová má dle legislativy roku 2014 měsíční státní důchod 11 004 Kč.
- Paní Kučerová má osobní vyměřovací základ 10 200 Kč. Vyměřovacím základem je polovina dosaženého zisku. Rovněž paní Kučerová získá dobu pojištění 42 let. Dle legislativy roku 2014 má paní Kučerová měsíční důchod 8 766 Kč.
Měsíční důchod paní Kučerové dosahuje pouze 80 % měsíčního důchodu paní Svobodové.
Další články k tématu Nelehký život OSVČ
