Nejen daně se platit musí
štítek Daně čtení na 3 minuty
Nedílnou součástí „zdanění“ ze strany státu jsou mimo příjmových daní také platby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Těmto platbám se nevyhne nikdo. Existují zde však drobné rozdíly v tom, v jaké výši a jakým způsobem je pojistné hrazeno. O jaká specifika se jedná?
Platby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jsou určitou formou daně, která vychází z dosaženého zisku za předchozí rok. Otázkou je, zda vám vzniká povinnost hradit řádné zálohy pojistného, či stačí zaplatit souhrnnou částku po konci roku. Nutnost platit zálohy pojistného a jejich výše jsou podřízeny tomu, zda je samostatná výdělečná činnost vykonávána jako hlavní činnost nebo jako činnost vedlejší.
Související
Sociální zabezpečení
Jestliže se jedná o hlavní činnost, pak vzniká povinnost hradit zálohy na pojistné a to ve výši, která byla vypočtena při podání posledního přehledu příjmů. Tato výše však nesmí být nižší než výše minimální zálohy. V případech, kdy začínáte s podnikáním, nebo jste za předešlý rok vykázali nízký zisk, popřípadě ztrátu, pak platíte zálohy v minimální výši.
O hlavní činnost se jedná vždy, pokud neprokážete, že tomu tak není. Aby byla činnost klasifikována jako vedlejší, pak musí být splněna alespoň jedna z podmínek:
- zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců
- přiznání starobního důchodu
- nárok na invalidní důchod
- nárok na rodičovský příspěvek, mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců
- osobní péče o dítě mladší 10 let závislé na péči jiné osoby ve stupni I
- osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II – IV, pokud jde o osobu blízkou nebo osobu žijící s námi v domácnosti
- výkon vojenské či civilní služby v ozbrojených silách ČR, pokud nejsme voják z povolání
- jste nezaopatřené dítě (jste jím do 26 let, pokud se soustavně připravujete na budoucí povolání)
Součástí sociálního zabezpečení je také nemocenské pojištění. Povinnost hradit pojistné i na něj vzniká pouze v případě, kdy vykonáváme samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní. Nemocenské pojištění můžete začít platit také dobrovolně. Nicméně od toho okamžiku je na vás pohlíženo jako na OSVČ s hlavní činnost a tím pádem vám automaticky vzniká povinnost hradit pojistné i na sociální pojištění.
Výše záloh na sociální zabezpečení se odvíjí od volby výše vyměřovacího základu. Vyměřovací základ si můžete zvolit tak, aby to byla alespoň polovina výše daňového základu za předchozí rok a současně více než minimální vyměřovací základ a zároveň méně než maximální vyměřovací základ.
Splatnost zálohy za daný kalendářní měsíc je vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Za den platby je považován den, kdy byla platby doručena na příslušný bankovní účet.
Zdravotní pojištění
V případě hlavní výdělečné činnost jsme povinni hradit zálohy v takové výši, která byla určena v posledním přehledu. Výše zálohy však nesmí být nižší než minimální zálohy stanovená pojišťovnou. Jedná-li se o vedlejší činnost, pak povinnost hradit zálohy pojistného odpadá.
Za vedlejší činnost je samostatná výdělečná činnost z pohledu zdravotních pojišťoven považována pouze tehdy, kdy jste byli celý měsíc zaměstnáni, zaměstnavatel odvedl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a vy jste tuto skutečnost příslušné pojišťovně ohlásili.
Jiná situace nastává u těch osob, za něž pojistné hradí stát. Konkrétně se jedná o:
- student
- starobní nebo invalidní důchodce, i částečně invalidní
- žena pečující o malé dítě
- podrobně § 7 zákona 48/97 o veřejném zdravotním pojištění
I tyto osoby mají povinnost ohlásit zahájení činnosti své zdravotní pojišťovně. Při zahájení podnikání zálohy nehradí. Následně jsou zálohy hrazeny pouze tehdy, pokud bylo v předešlém roce dosaženo zisku. Výše minimální zálohy není stanovena.
Záloha na daný měsíc je splatná do 8. dne měsíce následujícího. Za den platby je chápán den připsání peněz na účet pojišťovny.
