A vítězem biotechnologií se stává…Část první.
štítek Investice čtení na 6 minut
Tradiční léčba rakoviny zahrnuje obvykle některý ze tří tradičních léčebných postupů, což jsou chirurgické zákroky, chemoterapie, nebo ozařování. Nicméně ve výzkumných laboratořích po celém světě čekají na své uvedení do praxe nové způsoby léčby, které by mohly způsobit, že se tyto tři tradiční způsoby léčby odeberou na smetiště dějin. Naprostá většina investic do moderní biotechnologie během posledních třiceti let šla právě na výzkum rakoviny.
Není cílem článku popisovat všechny možné nové postupy léčby. Určitě existují takové, které mohou být velmi úspěšné a přinést svým investorům během následujících let pohádkové bohatství. Dá se však předpokládat, že většina nových způsobů léčení úspěšná nebude a ty které budou, se budou prosazovat pomalu a přinesou svým investorům zisk až v dlouhodobém výhledu. Nicméně existuje malá společnost, která by mohla do léčby rakoviny přinést zásadní zvrat. Hodnota akcií společnosti vzrostla za posledních šest měsíců o 167% a vypadá to, že zde existuje pro další růst ceny další mnohonásobný potenciál.
Související
Chemoterapie se stala v posledních letech základním kamenem léčby rakoviny. Chemické látky podávané k léčbě účinně a efektivně ničí rakovinové buňky. Nicméně existuje zde jeden problém. Velký problém.
Chemoterapie je v zásadě podávání jedovatých látek, které sice ničí rakovinotvorné buňky, ale současně ničí i zdravou tkáň. Vedlejší účinky chemoterapie mohou být z krátkodobého hlediska stejně zničující, jako je samotný nádor. Vedlejší účinky nepřispívají ke zdraví pacienta a často mají nepříjemné projevy. Chemoterapie má pověst léčby, která je „horší než nemoc samotná“.
Tato vada na kráse je důvodem, proč se výzkumu druhé nejhorší nemoci lidstva věnuje taková pozornost. V posledních letech prudce akceleroval výzkum léčby rakoviny s cílem vyvíjet více cílené a méně toxické terapie. Výzkum s cílem účinněji ničit rakovinotvorné buňky a zdravé buňky nechat na pokoji.
Přesně tento přístup k výzkumu chemoterapie zvolila společnost Celsion Corp. (CLSN), které vyvinula technologii, která má šanci stát se nejdůležitější inovací v léčbě rakoviny za posledních několik desetiletí.
Jak to funguje?
Nejprve se musíme podívat na liposomy. Liposomy tvoří miniaturní umělé váčky, které mají stejné složení, jako naše buněčné membrány, tvořené přírodními fosfolipidy. Fosfolipidy jsou stavebním kamenem pro vše od tuku, ušního mazu až po cholesterol.
Krátce po objevu okolo roku 1960 začali vědci experimentovat s liposomy, jako s transportními nosiči obalujícími léčebnou látku. Proč? Protože liposomy mají tendenci se hromadit v nádorových buńkách v mnohem vyšších koncentracích, než v normálních zdravých buňkách. Dostat léčivou látku přímo do rakovinotvorné buňky je skvělé.
Liposomy tedy nabízejí dvě základní výhody, které postrádá klasická chemoterapie: snížení systémové toxicity a vysokou biologickou dostupnost. Jinými slovy součascná chemoterapice je toxická pro normální buňky a léčivo je do značné míry vyčerpáno dříve, než dosáhne nádoru.
První pokusy zapouzdřit léčivou látku do liposomu byly úspěšné a pomohly řešit problém s toxicitou mimo nádor. Nicméně biologická dostupnost v místě nádoru byla stále nedostatečná. Hlavní příčinou tohoto neúspěchu byl náš imunitní systém. Stejně, jako veškeré cizí látky vpravené do těla byly i liposomy imunitním systémem považovány za útočníky, takže na ně začal útočit pomocí fagocytů. To je ta část imunitního systému, jejíž hlavní část se nachází ve slezině, a která ničí viry, plísně a další cizorodé útočníky. Fagocyty obalí cizorodé látky a v podstatě je sežerou, čímž je zničí.
Vyřešení tohoto problému nastalo tehcy, když se vědcům podařilo propašovat tyto cizorodé látky do těla tak, aby unikly pozornosti imunitního systému. To se podařilo tím, že na liposomy byly navázány polytylenové glykolové polymerní řetězce, čímž vznikly PEG liposomy. Toto navázání polymerních řetězců na liposomy mělo za následek maskující efekt před imunitním systémem, při zachování ostatních požadovaných vlastností.
Zdálo by se, že problém tím byl vyřešen. Ale ne úplně. Podařilo se sice vytvořit transportní váčky pro léčivou látku a také ji skrýt před imunitním systémem, ale vynořil se další problém. Dávka léčiva umolněná v nádoru z takto připravených transportních řetězců byla tak nízká, že to nestačilo k úspěšnému ničení nádorových buněk. Sice se podařilo léčivo dobře skrýt před imunitním systémem, ale nestačilo to ke zničení nádoru.
Po několika desetiletích experimentů s liposomy stále nebyl vyřešen problém, jak dostat a uvolnit v nádorových buněkách léčivo v koncentraci dostatečné k jejich zničení. Bylo třeba objevit účinnější způsob, jak uvolnit léčivo v dostatečné koncentraci.
Pokrok nastal v posledních letech, kdy byly objeveny teplotně závislé liposomy. Po zahřátí se rozpadnou a uvolní léčivou látku přesně na místě, kde je jí třeba. Přechod z utajené podoby do formy léku je záležitostí několika sekund a dojde k němu přímo v požadovaném místě.
Požadované vlastnoti, dopravy a uvolnění léčiva v požadovaném místě tedy bylo dosaženo. Čeho se však nedařilo dosáhnout, bylo vhodné teplotní rozmezí a doba potřebná k uvolnění léčiva. Ohřívání pacienta na 44,4°C po dobu patnácti minut sice nevypadá nijak zle, ale stačilo k uvolnění pouze 40% léčivé látky, přičemž celý proces měl stále nepříjemné a bolestivé vedlejší účinky.
V tuto chvíli však vstupuje na scénu splečnost Celsion a vyvíjí inovovanou formu teplotně závislých lysolipidních liposomů (LTSL), které jsou efektivní a bezpečné. Liposomy vyvinuté firmou Celsion uvolňují svůj obsah při teplotách od 39 do 42° C, a další výhodou je, že proces jejich rozpadu je velmi rychlý.
Lepší chemoterapie
Tato nová generace LTSL vyvinutá firmou Celsion, je lepší z několika důvodů:
- Za prvé, teplotní rozsah je mnohem širší, což znamená, že nedochází k ničení běžné tkáně.
- Za druhé, tento teplotní rozsah přináší výhodu mírné hypotermie na nádorové cévy. Mnohé studie poukazují na to, že teploty mezi 39-43° C zvyšují průtok krve a cévní propustnost u nádorů, čímž vzniká lepší průchodnost pro dopravu léčivé látky ničící nádor do všech jeho oblastí. Tento efekt se neuplatňuje při nižších teplotách než je uvedené rozmezí a při vyšších teplotách to může způsobit krvácení, které může snížit nebo zastavit průtok krve přerušit tak přívod léku na požadované místo.
- Za třetí, LTSL od Celsionuse velmi rychle rozpadají, což umožňuje urychlené uvolnění léku v místech, kde bude léčba nejúčinnější. Tím se dá přímo cílit na konktrétní orgány, a konkrétní.
LTSL od Celsionu je schopna dopravit léčivou látku do nádoru v třicetinásobné koncentraci, než běžná současná forma chemoterapie, a tři až pětkrát větší koncentraci, než jiné liposomy.
První vyvíjený lék, který používá tuto novou technologii se jmenujeThermoDox, a dopravuje doxorubicin, což je léčivá látka používaná v chemoterapii k léčbě širokého spektra nejrůznějších nádorů. V současné době prochází TrermoDox třetí fází klinických zkoušek, nazvanou „Studie teplot“, která ověřuje léčbu rakoviny jater (hepatocellular carcinoma) v kombinaci s radiofrekvenční ablací (RFA).
RFA využívá vysokofrekvenční elektromagnetické záření k vytvoření vysokě teploty, která sama o sobě ničí nádorové buňky v přímém dosahu sondy. Nádorové buňky ve větších vzdálenostech od sondy mohou přežít, protože teplota v těchto místech nemusí být dostatečná. Nicméně tato teplota může být dostatečná k tomu, aby aktivovala rozpad liposomů v ThermoDoxu který se nachází v okrajových oblastech nádoru a uvolnila doxorubicin který zabije veškeré zbývající životaschopné rakovinotvorné buňky.
ThermoDox prochází také klinickou fází I/II léčby recidivy rakoviny prsu a klinickou fází II léčby jaterních metastáz. Nejdůležitější z hlediska zhodnocení společnoti je však III. klinická fáze „Studie teplot“.
Třetí fáze klinických testů „Studie teplot“ se provádí na 700 pacientech v 79 zdravotnických centrech. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil zrychlené testování ve speciálním režimu. Po úspěšném splnění klinických testů pod dozorem FDA získá Celsion sedmileté výhradní právo na prodej svého léku. European Medicines Agency (EMA) a další ekvivalentní regulační orgány, včetně Číny, se shodly na tom, že „Studie teplot“ může sloužit jako přijatelný základ pro schválení léku ThermoDox.
Primárním i sekundárním cílem „Studie teplot“ je zjistit nakolik je léčba úspěšná a o jakou dobu se zvýší celkové přežití. Na výsledky, které by měly být publikovány každým dnem, netrpělivě čeká, jak onkologická veřejnost, tak i případní investoři.
